BABIČKA (Božena Němcová)

Původní název: Babička
Český název: Babička
Autor: Božena Němcová
Série: -
Počet stran: 206
Nakladatelství: Albatros
Překlad: -
Rok vydání: 1853 (poprvé)
Žánr: novela, klasická literatura
Anotace:
Babička je nejznámějším dílem Boženy Němcové. Jedná se o novelu, kterou psala v době, kdy jí umíral syn. Autorka zde zachycuje dění na venkově se všemi zvyky.
Nejslavnější klasické dílo spisovatelky Boženy Němcové není třeba dlouze představovat. Malebný příběh z venkova 19. století nám vypráví o životě a hodnotách prostých lidí i vrchnosti. Kdo by mohl zapomenout na babičku a její nejoblíbenější vnučku Barunku, paní kněžnu a její schovanku Hortensii či Viktorku a černého vojáka 

Moje recenze:
Myslím.. ne, jsem si zcela jista, že tuto knihu z pera jedné z nejznámějších českých autorek netřeba představovat. Každý alespoň slyšel o Babičce, spousta lidí ji má v povinné četbě, díky které si ji snad taky spousta lidí přečetlo a hodně lidí vidělo jeden z filmů (což zatím není můj případ). Já mám Babičku samozřejmě v povinné četbě a rozhodla jsem se zkusit ji. Ale měla jsem z ní opravdu obavy, ani nevím proč, zkrátka mi přišlo, že to asi nebude úplně to pravé ořechové pro mě. Myslím, že jsem se nemohla víc mýlit.

„Kdo se nesrovnává s chlebem, nesrovnává se s lidmi.“ 

V knize se samozřejmě musíme přizpůsobit zastaralejší češtině, což mi ale vůbec nevadilo, naopak, kniha mi tím přišla ještě kouzelnější. Styl, kterým paní Němcová psala mi moc sedl. Cítila jsem se neuvěřitelně při pomyšlení, že to všechno jsou vlastně její vzpomínky a já mám možnost je takhle prožívat. A svým způsobem mi kniha malinko připomínala Děti z Bullerbynu. Možná vám to přijde divné, taky tu netvrdím, že by byly tyto knihy nějak extra podobné, ale asi to bude těmi docela podobnými příhodami, dětmi a ačkoliv jsou oba příběhy v jiné době, jsou si lidé v nich alespoň malinko podobní způsobem, jakým žijí..

zdroj

Ohromně mě bavilo vžívat se do doby, kdy se kniha odehrává, bavily mě všechny tradice a pověry a křesťanská pověrčivost babičky a v neposlední řadě se mi moc líbily vyprávěné příběhy. Rozhodně musím zmínit příběh o Viktorce zpívající u splavu, ten mě moc zaujal a přestože je smutný, musím pořád přemýšlet o tom, jak skvělý je to příběh. Nebo setkání babičky v mládí s císařem Josefem, její vyprávění o době, kdy zůstala sama s dětmi a nějak se dostala z cizí země zpět do Čech a spoustu dalších příběhů.

Jelikož je tohle prostě jen vypravování a proplouvání zlomkem babiččina života, nejde tu samozřejmě o žádný gradující děj se zápletkou a tak podobně. Proto by se možná někteří by se u četby mohli nudit. Ale já přesto věřím, že tomu tak není. Já jsem samozřejmě většinou taky zvyklá na příběh se zápletkou, hlavními hrdiny a otevřeným či uzavřeným koncem a přesto mě Babička moc bavila. Snad všechny hlavní postavy si tu prostě oblíbíte a přestože s většinou nemáte možnost navázat nějaký hlubší vztah, vždycky budete rádi, když se objeví na scéně.

zdroj

Je pravda, že v pár knihách z povinné četby, na které jsem se opravdu těšila, jsem se trochu zklamala. Ale to určitě není případ Babičky. Nicméně přesto si nejsem jistá, zda je dobře, že je v povinné četbě. Nemyslím proto, že by si to nezasloužila, to ne. Na jednu stranu je dobře, že ji tak pozná o to více lidí. Ale na druhou stranu ji spousta lidí bude číst jen z donucení a z povinnosti a nedejbože s nechutí a já si nemyslím, že to je dobrý postoj, protože přestože je kniha dobrá, někteří lidé to nemusí chtít vidět, protože prostě nemají nejmenší osobní zájem ji číst. A to samozřejmě platí všeobecně o knihách z povinné četby.

„Toho má Bůh zvláště rád, koho vezme k sobě, kdy je nejšťastnější!“

Každopádně Babička je úžasná. Jde o naprosto skvělé oddechové čtení, kdy poznáváte pro nás už naprosto historický život jak obyčejných lidí, tak panstva (tím mám na mysli především kněžnu), okořeněný o spoustu až neuvěřitelných příběhů a zároveň máte možnost obdivovat ženu, která v životě Boženy Němcové sehrála zásadní roli. 

Moje hodnocení: 5/5

Četli jste vy něco od Boženy Němcové? Jaký máte názor na povinnou četbu?