DĚTI Z BULLERBYNU (Astrid Lindgren)
Původní název: Alla vi barn i BullerbynČeský název: Děti z Bullerbynu
Autor: Astrid Lindgren
Série: Děti z Bullerbynu
Počet stran: 224
Nakladatelství: Albatros
Překlad: Břetislav Mencák, Jaroslav Keliš
Rok vydání: 1946 (SW), 2009 (CZ)
Žánr: dětské
Anotace:
Jedna z nejoblíbenějších knížek proslulé spisovatelky Astrid Lindgrenové, nositelky Ceny H. Ch. Andersena vychází již podvanácté. Šest dětí – Lisa, která nám všechno vypravuje, její dva bratři Lasse a Bosse, sestry Anna a Britta a Olle – prožívá veselé či méně zábavné každodenní příhody na švédském venkově. Ve třech částech knihy strávíme s dětmi celý rok: jaro s koťátky, léto s prázdninami, podzim se školou, zimu s vánočními svátky. A protože jsou to příběhy, které v různých podobách může zažít každé dítě, těší se stále tato půvabná knížka neutuchajícímu zájmu čtenářů na celém světě.
Moje recenze:
Děti z Bullerbynu je kniha mého dětství. Četla jsem ji snad stokrát a nedávno mě přepadla chuť přečíst si ji znovu. No a následně jsem se dostala do tak nostalgické nálady, že jsem se rozhodla svůj názor na Bullerbynské příběhy napsat do recenze. Protože ač jde samozřejmě primárně o knihu určenou pro děti, myslím, že se vůbec nic nestane, když si ji přečte i někdo starší, neboť dostat se do toho naivního a sladkého dětského myšlení rozhodně není k zahození. A dalším důvodem je prostě to, že už jenom ty nostalgické vzpomínky mi nedovolí přejít tuhle knihu jen tak bez recenze.
 |
| zdroj |
Co se děju knihy týče, nedá se toho asi úplně tolik říct. Pokud jsem správně pochopila, celkově s dětmi z Bullerbynu prožijeme asi dva nebo tři roky, ale ono to vše probíhá tak plynule, že si toho ani nevšimnete. Vypravěčkou příběhu je Lisa a jejím prostřednictvím se dozvídáme o úžasném životě ve "vesničce" (možná bych spíš řekla osadě), kde žijí jen tři rodiny, o dobrodružných i nedobrodružných, ale vždy úžasně kouzelných příhodách šesti dětí, které v Bullerbynu bydlí, o tamních skvělých vztazích, o tom, jak kouzelně tam slaví svátky (mě konkrétně moc bavilo dozvědět se, jak ve Švédsku probíhají Vánoce) a spoustu dalšího.
Ono se ani nedá toho k této knize tolik říct. Nedá se ani považovat za knihu na klasické úrovni, je to prostě vyprávění pro děti, ale starším čtenářům kniha určitě dá taky hodně. Na mě působí tak, že začnu toužit mít zpět to své dětské myšlení, bezstarostně strávené roky a naivitu, kdy jsem věřila prostě ve vše. A zároveň těm dětem strašně závidím jejich život, protože mít dětství jako oni, bylo by to něco úžasného. Tím si nechci stěžovat, ale prostě... no, přečtěte a (snad) pochopíte.
 |
| zdroj |
Já musím říct, že jsem od Astrid Lindgren nic dalšího nečetla, ale klidně to napravím i teď ve starším věku. Její styl psaní je jako pohlazení, dokáže se skvěle vžít do dětského myšlení a přiměje čtenáře se celou dobu čtení usmívat. A proto je pro mě královnou dětských příběhů.
P.S. V neposlední řadě musím ještě zmínit ilustrace Heleny Zmatlíkové, které zbožňuju (a taky mám doma spoustu knížek s jejím ilustracemi) a konkrétně tady dodávají knize ještě více na té kouzelné atmosféře.
Moje hodnocení: 5/5
Jaká je vaše oblíbená dětská knížka? Patří mezi ně i Děti z Bullerbynu?
Žádné komentáře: