LÉTO, KDY JSEM ZKRÁSNĚLA (Jenny Han)
Původní název: The Summer I Turned pretty
Český název: Léto, kdy jsem zkrásněla
Autor: Jenny Han
Série: Léto
Počet stran: 240
Nakladatelství: Jota
Překlad: Vanda Senko Ohnisková
Rok vydání: 2009 (EN), 2012 (CZ)
Žánr: young adult, contemporary
Anotace: Belly měří svůj život v létech, a tím nemyslíme roky, ale roční období. Všechno zajímavé a báječné se v jejím případě odehrává výhradně od června do srpna. Zimy jsou dobré pouze na to, aby počítala týdny do dalšího léta, kdy konečně s mámou a bratrem Stevenem odjede jako každý rok k moři. Tedy přesněji řečeno do prázdninového domu přímo na pláži, který patří Suzanně, mámině nejlepší přítelkyni. A k Suzanně a jejímu domu zase neodmyslitelně patří její dva synové, Konrád a Jeremiáš. Tuhle dvojičku zná Belly odmala a co si pamatuje, jenom netrpělivě čeká, až si jí kluci začnou konečně všímat a vezmou ji mezi sebe. A toto léto se to konečně stane. A navíc se z nevýrazného káčátka vyloupne krásná labuť. Belly je k údivu všech najednou krásná mladá dívka. Jenže v toto báječné a zároveň hrozné léto se změní i všechno ostatní. Vlastně se promění Bellin celý život. K lepšímu i k tomu horšímu ...
Moje recenze:
Belly doslova žije létem. Každý rok se nemůže dočkat doby, kdy s bratrem Stevenem a mámou nasednou do auta a jedou směr dům na pláži v Cousins, kde už je čeká Suzanna se syny Konrádem a Jeremiášem. Takhle to je každý rok už od Bellina narození. Jenže s tím, jak všichni rostou se věci trochu komplikují. Teď je Belly skoro šestnáct a musí se vypořádávat s tím, že si všichni začínají všímat toho, jak dospívá a se svými stále nemizejícími city ke Konrádovi, který o ni ale, zdá se, nejeví v tomto ohledu žádný zájem. Tohle léto se vůbec zdá úplně jiné - Steven se zdrží jen na pár týdnů, vůbec se v domě neukáže Suzannin manžel a mezi bratry panuje trochu napjatá atmosféra. Je snad něco, co před Belly všichni skrývají? A podaří se ji tohle léto konečně urovnat city?
Série Léto patří mezi mé velké srdcovky. A přestože jsem tentokrát při čtení věděla, co se stane, dostalo mě to úplně stejně jako poprvé. Smála jsem se, dojímala se, bylo mi postav líto a to jistě nejsou všechny emoce. Jenny Han prostě umí ze svých knih udělat něco víc. Kromě romantické lásky vždycky přidá ještě něco dalšího, hlubšího, něco, co vás naprosto dostane. A navíc má úžasný styl psaní. Píše neskutečně poutavě, ubíhá vám jedna stránka za druhou a rozhodně se nenudíte.
Jenny si pohrála i se samotným konceptem knihy. Je dělena na kapitoly ze současnosti, kdy se seznamujeme s obyvateli domu na pláži a na vzpomínkové kapitoly z předchozích lét. Ty se vždycky vztahují k nějaké události, na kterou Belly vzpomíná v současnosti a následuje kapitola, která nám danou vzpomínku do detailů vykreslí. Tohle je podle mě skvělý nápad, protože tak poznáváme samozřejmě především Belly a to, jak se měnily její vztahy k Jeremiášovi a Konrádovi a taky různé klíčové události, které poznamenaly i budoucnost a mě to moc bavilo. Je sice pravda, že jsem se vždycky těšila, jak se posune děj v současnosti, ale tyhle kapitoly byly skvělým zpestřením.
Belly je podle mě úplně skvělá hlavní hrdinka. Naprosto jsem dokázala pochopit, jak se cítí, jaký má zmatek v citech a v některých situacích mi jí bylo opravdu líto. Celou dobu jsme četli o její lásce ke Konrádovi, kterou jsem sice moc nechápala, protože on se k ní zrovna moc hezky nechoval, ale... srdci prostě neporučíš. Jsem ráda, že její vyrovnávání se s tímhle vším, se svými city bylo tak nějak opravdu reálné a člověk se do Belly dokázal snadno vžít. Belly mi byla sympatická od začátku, ale tímto si získávala stále větší mé sympatie.
Jeremiáš a Konrád... Velmi klíčové postavy celé knihy. Na rovinu říkám, že si mě rozhodně mnohem víc získal Jeremiáš. To byla láska na první pohled. Jeremiáš je vše, co si jen v klukovi přát - je hodný, vtipný (a to jako fakt Vtipný), stojí při vás, nestydí se za své chování a nedělá mu ani problém projevovat emoce. Nicméně ne, že bych zase neměla ráda Konráda. Sice mě jeho chování nijak neoslnilo, ale chápu, co ho k němu vedlo. A taky chápu, co se na něm Belly líbí - Konrád je taková záhada. Od velmi společenského Jeremiáše se liší tím, že je rozhodně větší introvert, emoce tedy rozhodně moc neprojevuje a radši se se vším vypořádává sám. A já bych mu vážně přála najít někoho, kdo by ho přiměl neuzavírat se tolik do sebe a sdílet emoce i s někým jiným.
Jenny Han si pro nás v příběhu přichystala taky pořádné překvapení, které mě velmi zasáhlo, a které změní úplně všechno. Ale ať už se stane cokoliv, doufejme, že do domu na pláži se bude mít vždycky kdo vracet. Je úplně jedno, jaké je zrovna roční období, sérii Léto vám rozhodně doporučuju kdykoliv (ačkoliv to léto by tedy bylo asi příhodnější). Mám takový dojem, že se nebudete moct odtrhnout a ihned sáhnete po dalších dílech. Ať už díky autorčinu skvělému stylu psaní nebo jednoduše díky touze, dozvědět se, jak to celí dopadne.
Moje hodnocení: 5/5
Jak to máte s Jenny Han vy, taky její styl psaní tak zbožňujete? A četli jste tuto sérii?
Český název: Léto, kdy jsem zkrásněla
Autor: Jenny Han
Série: Léto
Počet stran: 240
Nakladatelství: Jota
Překlad: Vanda Senko Ohnisková
Rok vydání: 2009 (EN), 2012 (CZ)
Žánr: young adult, contemporary
Anotace: Belly měří svůj život v létech, a tím nemyslíme roky, ale roční období. Všechno zajímavé a báječné se v jejím případě odehrává výhradně od června do srpna. Zimy jsou dobré pouze na to, aby počítala týdny do dalšího léta, kdy konečně s mámou a bratrem Stevenem odjede jako každý rok k moři. Tedy přesněji řečeno do prázdninového domu přímo na pláži, který patří Suzanně, mámině nejlepší přítelkyni. A k Suzanně a jejímu domu zase neodmyslitelně patří její dva synové, Konrád a Jeremiáš. Tuhle dvojičku zná Belly odmala a co si pamatuje, jenom netrpělivě čeká, až si jí kluci začnou konečně všímat a vezmou ji mezi sebe. A toto léto se to konečně stane. A navíc se z nevýrazného káčátka vyloupne krásná labuť. Belly je k údivu všech najednou krásná mladá dívka. Jenže v toto báječné a zároveň hrozné léto se změní i všechno ostatní. Vlastně se promění Bellin celý život. K lepšímu i k tomu horšímu ...
Moje recenze:
Belly doslova žije létem. Každý rok se nemůže dočkat doby, kdy s bratrem Stevenem a mámou nasednou do auta a jedou směr dům na pláži v Cousins, kde už je čeká Suzanna se syny Konrádem a Jeremiášem. Takhle to je každý rok už od Bellina narození. Jenže s tím, jak všichni rostou se věci trochu komplikují. Teď je Belly skoro šestnáct a musí se vypořádávat s tím, že si všichni začínají všímat toho, jak dospívá a se svými stále nemizejícími city ke Konrádovi, který o ni ale, zdá se, nejeví v tomto ohledu žádný zájem. Tohle léto se vůbec zdá úplně jiné - Steven se zdrží jen na pár týdnů, vůbec se v domě neukáže Suzannin manžel a mezi bratry panuje trochu napjatá atmosféra. Je snad něco, co před Belly všichni skrývají? A podaří se ji tohle léto konečně urovnat city?
zdroj |
Jenny si pohrála i se samotným konceptem knihy. Je dělena na kapitoly ze současnosti, kdy se seznamujeme s obyvateli domu na pláži a na vzpomínkové kapitoly z předchozích lét. Ty se vždycky vztahují k nějaké události, na kterou Belly vzpomíná v současnosti a následuje kapitola, která nám danou vzpomínku do detailů vykreslí. Tohle je podle mě skvělý nápad, protože tak poznáváme samozřejmě především Belly a to, jak se měnily její vztahy k Jeremiášovi a Konrádovi a taky různé klíčové události, které poznamenaly i budoucnost a mě to moc bavilo. Je sice pravda, že jsem se vždycky těšila, jak se posune děj v současnosti, ale tyhle kapitoly byly skvělým zpestřením.
zdroj |
Jeremiáš a Konrád... Velmi klíčové postavy celé knihy. Na rovinu říkám, že si mě rozhodně mnohem víc získal Jeremiáš. To byla láska na první pohled. Jeremiáš je vše, co si jen v klukovi přát - je hodný, vtipný (a to jako fakt Vtipný), stojí při vás, nestydí se za své chování a nedělá mu ani problém projevovat emoce. Nicméně ne, že bych zase neměla ráda Konráda. Sice mě jeho chování nijak neoslnilo, ale chápu, co ho k němu vedlo. A taky chápu, co se na něm Belly líbí - Konrád je taková záhada. Od velmi společenského Jeremiáše se liší tím, že je rozhodně větší introvert, emoce tedy rozhodně moc neprojevuje a radši se se vším vypořádává sám. A já bych mu vážně přála najít někoho, kdo by ho přiměl neuzavírat se tolik do sebe a sdílet emoce i s někým jiným.
zdroj |
Moje hodnocení: 5/5
Jak to máte s Jenny Han vy, taky její styl psaní tak zbožňujete? A četli jste tuto sérii?
Žádné komentáře: