CINDER (Marissa Meyer)

Původní název: Cinder
Český název: Cinder
Autor: Marissa Meyer
Série: Měsíční kroniky
Počet stran: 400
Nakladatelství: Egmont
Překlad: Jana Zejmanová
Rok vydání: 2012 (EN), 2012 (CZ)
Žánr: young adult, fantasy, retelling
Anotace: Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody - mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci, díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou ve městě. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit.
Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta", kterou dosud nikdo nepřežil.
Ale netrvá dlouho a lékaři zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného.
Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet... 

Moje recenze:

Cinder je kyborg. V jedenácti letech málem zemřela, a aby ji lékaři zachránili, provedli zásah do jejího těla a dá se říct, že z ní udělali poloviční stroj. Cinder si nepamatuje na svůj život z doslechu, ví jen to, co jí řekli a od operace žila v rodině muže, který ji adoptoval. Ten však zemřel na letumózu, nemoc, která poslední roky ohrožuje Zemi a Cinder zůstal a macechou a jejími dvěma dcerami. Když ji macecha donutí přihlásit se "dobrovolně" na testování léku na letumózu, je si Cinder téměř jistá, že zemře. Žádný kyborg, který testování podstoupil, ještě nepřežil. To se ale nestane a Cinder se rázem začne od základů měnit život. Nejenže zjišťuje šokující odhalení o důvodu, proč je vůči letumóze imunní, ale také se sbližuje s princem a budoucím císařem Kaiem, kterému však nedokáže povědět, že je kyborg. Na Zem navíc přilétá krutá měsíční královna Levana a ze Cinder, která byla donedávána pouhou neznámou mechaničkou a kyborgem toužícím po útěku od macechy, se stává někdo, kdo se dozvídá o své minulosti a náhle se ocitá v nebezpečí.

zdroj

Pokud se trochu orientujete ve sféře retellingů, víte, že Marissa Meyer je vlastně takovou královnou retellingů, protože snad každá kniha, kterou napsala, retellingem je. Spousta lidí je její sérií Měsíčních kronik uchvácena, někteří už tolik ne a já byla fakt zvědavá, jak se bude zamlouvat mě. A po přečtení Cinder mám pocit, že snad ani nejde, abych byla někdy v budoucnu zklamaná. Protože tohle byla bomba.

"A přesto, zažít ten pocit úlevy, že ji někdo přijímá takovou, jaká je, a potom se zase ocitnout ve vězení svých tajemství, bylo snad ještě nesnesitelnější, než mu vůbec muset lhát."

Popelka je odmalička snad má nejoblíbenější pohádka (a to jak česká, tak disneyovská verze), a tak jsem se opravdu bála, jak se s ní autorka popere. A zvládla to bravurně. Přestože jde o fantasy knihu, která nemá s žádnou pohádkou od Disneyho nic společného, podařilo se autorce elegantním způsobem do příběhu zakomponovat typické prvky Popelky. Osiřelá dívka žijící s macechou a nevlastními dcerami, macecha je její poručnicí a musí se jí podřizovat, potká prince, do kterého se zamiluje a dokonce nechybí ani ples. Předpokládám, že dál už se s pohádkou budeme rozcházet, jinak by to ani nešlo, ale tohle se Marisse opravdu povedlo. 

zdroj

Stejně jako Popelku, i Cinder jsem si okamžitě oblíbila. Musela jsem se tedy nejdřív sžít s tím, že je kyborg a tak nějak být schopná si představit, jak to funguje, ale to je otázka chvilky. Cinder byla prostě skvělá a přestože se musela podřizovat nevlastní matce, rozhodně se nebála stát si za svým a dělat vše pro svůj lepší život. A upřímně obdivuju, že s tím, kolik se toho o sobě zcela náhle dozvěděla, se ještě nezhroutila, protože u mě by to nejspíš hrozilo.

"Zrcadla mají tu nemilou vlastnost, že říkají pravdu." 

Nevím, co to se mnou je, že se vždycky, vždycky, vždycky naprosto zamiluju do prince v knize. To máte Doriana ze Skleněného trůnu, Maxona ze Selekce a teď se k nim přidává taky Kai. Kai je prostě princ/císař jaksepatří. Na to, jak mladý je okolnostmi donucen ujmout se vlády, si počíná opravdu dobře. Samozřejmě, nemá tolik zkušeností, ale hravě to vyvažuje svou nečekanou moudrostí. Ví, že svůj lid musí ochránit před letumózou a válkou s královnou Levanou a je pro to ochoten udělat vše. Ale vedle těchto vážných záležitostí vidíme taky obyčejného kluka Kaie flirtujícího se Cinder a to byly části, kdy mě dostal už úplně. 

zdroj

Co se samotného příběhu týče, byl naprosto pohlcující. Je pravda, že jsem tak nějak tušila, jakou šokující zprávu se Cinder nejspíš dozví, ale vůbec mi to nevadí. Spíš by mi vadilo, kdyby to tak nedopadlo. Autorka měla mimo jiné taky naprosto úžasně vymyšlený celý tento svět, od politického rozčlenění Země i Měsíce až po technologie, které v tomto světě hrají velkou roli. Nejen kyborgové, ale taky třeba androidi. A mě by opravdu zajímalo od někoho, kdo knihu četl, jak si androidy představuje,. Protože já s tím mám vážně problém. Nejlepší by bylo zeptat se na to autorky, protože já si v hlavě prostě nedokážu vytvořit žádný jejich obraz. Ale o to větší je to zase zábava.

Sečteno a podtrženo, Cinder byla velkým překvapením. Jsem opravdu napnutá, jaký bude další osud Cinder samotné a taky prince Kaie a jaké další kroky podnikne královna Levana, o které jsem se tady sice moc nezmínila, ale která je vážně ďábelská, věřte mi. No a jsem vážně zvědavá, jakým způsobem se cesty Cinder střetnou s hrdinkou dalšího dílu Scarlet, která by měla být zase převyprávěním Červené Karkulky. 

Moje hodnocení: 5/5

Co vy, taky vás svět Měsíčních kronik pohltil? A jak se k retellingům stavíte vy?