FEBRUARY 2018 IN MOVIES

Ahoj!

Je to k nevíře, ale skutečně jsem tu s článkem o filmech, které jsem viděla v únoru. Nějak jsem se k němu stále nemohla dokopat, protože zrovna v únoru jsem těch filmů zhlédla trochu víc a při psaní článků dávám vždycky přednost radši recenzím a potom jsem zase už neměla čas psát něco dalšího a... no a dost. Sice pozdě, ale přece tu ten článek je, protože jsem viděla zase spoustu skvělých filmů, o které vás prostě nemůžu ochudit a musím vám je doporučit. A jo, je jich tady trochu víc (především proto, že jsem měla týden jarní prázdniny, kdy jsem si těch filmů nahnala celkem dost), ale zase v březnu jsem viděla filmů opravdu poskrovnu, takže se to tak trochu vyrovná.. No ale teď konečně k věci.

Měsíc jsem začala filmem, na který jsem se neskutečně těšila. Voldemort: Origins of the Heir je fanouškovský film z Harry Potter univerza. A jak název napovídá, je o Voldemortovi - konkrétně i čtyřech potomcích zakladatelů bradavické školy - Salazara Zmijozela, Godrica Nebelvíra, Roweny z Havraspáru a Helgy z Mrzimoru. Tím pádem vidíme studentská léta Toma Radlera, jak se pomalu stával tím, kým se stal a mimo jiné také některé scény, které byly v souvislosti s Voldemortem v knihách, ale do filmu se nedostaly. A já jsem nadšená. Nebyla jsem si jistá, co od takového vlastně neoficiálního filmu čekat, ale bylo to úžasný. Kvalita rozhodně nezaostává za Harry Potter filmy, stejně jako příběh a já můžu všem potterheadům jedině doporučit!
V únoru jsem jednou zavítala i do kina. A to na novou pohádku Zdeňka Trošky Čertoviny. Troškovy pohádky má odjakživa ráda, a tak jsem se na novou opravdu těšila.. A... no, nebudu předstírat, že jsem byla trochu překvapená, možná i trochu zklamaná, protože od Trošky jsem vždycky zvyklá na naprosto famózní pohádky (btw. moje nejoblíbenější je samozřejmě Princezna ze mlejna a dál mám fakt ráda Nejkrásnější hádanku) a tahle zas až tak dobrá nebyla. Nicméně to zase neznamená, že by se mi nelíbila, to ne. Je to taková fajn oddechovka s trochu jednodušším příběhem, což ale chápu, protože psát neustále nové a skvělé pohádky je opravdu těžké. Takže jo, rozhodně nelituju, že jsem Čertoviny neviděla - nebudou se sice řadit mezi mé nejoblíbenější pohádky, ale rozhodně to nebylo špatné.
Konečně jsem se podívala i na Dunkirk, na který jsem chtěla jít v létě do kina, ale nějak jsem to nestihla. A tohle bylo opravdu skvělé. Samozřejmě, samé válčení, hrůzy na moři, vojáci a tak, ale bylo to všechno tak skvěle provedené a zahrané, že jste se rozhodně nenudili. A byla jsem zvědavá na Harryho Stylese, který mě tady dost překvapil a myslím, že herecké vlohy v sobě rozhodně má. Už jsem film viděla před trochu delší dobou, tak se mi hůře hodnotí a vzpomíná, ale pokud vás zajímají válečné katastrofy a akce, rozhodně se na film podívejte.
U těch dějepisných témat ještě chvilku zůstanu. Na doporučení naší dějepisářky jsem se totiž podívala na televizní film Conspiracy, který pojednává o konferenci ve Wannsee. Ve Wannsee se sešla řada nejvýše postavených Němců včele s Reinhardem Heydrichem a projednávali tam otázku Židů. A výsledkem konference bylo samozřejmě rozhodnutí o vraždění Židů v koncentračních táborech. Ve filmu je skvěle vidět charaktery jednotlivých mužů, jak moc byli někteří zvrácení, zatímco jiní (i když teď si říkám, jestli to nebyl jen jeden) nechtěli zacházet až do takových extrémů a rozhodně jde o velice zajímavý náhled na tuto klíčovou historickou událost.
Já mám strašně ráda herce Hugha Granta. A proto jsem se podívala na další film s ním, který jsem ještě neviděla - Čtyři svatby a jeden pohřeb. Za prvé mě děsně baví, jak je tam tak mladej, protože jsem přece jen viděla víc filmů s trochu starším Grantem. A pak, byl to fakt skvělý film. Úžasná komedie, kde byl zrovna Hugh trochu jiný než v jiných filmech, ale to mi vůbec nevadilo. Byl tam neskutečně roztomilý a tak roztomile vtipný a já jsem se opravdu dost nasmála. Vřele doporučuji!
Film, u kterého jsem se nasmála snad ještě víc, byl Jak ztratit kluka v 10 dnech. Je to sice jen opravdu oddechová americká komedie s jednoduchým dějem, ale mě se to fakt děsně líbilo a smála jsem se opravdu hodně. Film je o ženě, která má za úkol na základě vlastní praxe napsat článek o tom, jak ztratit kluka v 10 dnech. A pro tento úkol si vybere naprosto náhodného muže, který si ale zároveň vybral ji - neboť se vsadil se svými kolegy, že dokáže zlomit srdce jakékoliv ženě. Takže je jasné, že to, jak se tihle dva budou snažit splnit své úkoly, kdy samozřejmě před sebou nebudou tak úplně sami sebou, povede k mnoha vtipným situacím. A samozřejmě se z toho pak vyvine i opravdová láska, to je asi taky jasné, ale tohle bylo fakt skvělý.
Jak jste si asi všimli, začala tu teď vlna romantických filmů. A to je prostě poslední dobou vždycky můj únor - tím, že je je Valentýn mám vždycky chuť celý únor koukat na romantický film a číst romantický knížky a tak.. A dalším takovým měla být Bláznivá, zatracená láska. Na tu jsem se chtěla podívat především kvůli Ryanu Gosslingovi a Emmě Stone, protože ty dva prostě zbožňuju. A byla jsem celkem překvapená, protože ten film byl trochu jiný, než jsem čekala, nicméně jsem se fakt dobře bavila. Emma s Ryanem byli zase skvělí, příběh byl jednoduchý, ale přesto dokonalý a já jsem s filmem naprosto spokojená.
S touto sérii jsem sice o rok pozadu, ale co - loni jsem se podívala na Padesát odstínů šedi a letos jsem pokračovala Padesáti odstíny temnoty. Ne že by se mi první díl zas až tolik líbil, ale zajímalo mě, jak to bude dál a dá se říct, že je to tak trochu moje guilty pleasure. Jakoby děj nula nula nic, sexuální praktiky jak z jiné galaxie, Anastasia je opravdu hloupá hrdinka, ale zas.. no, kouknu se ráda, když už nic, tak aspoň pro zasmání. A taky... jako koukat na polonahýho Jamieho mi není proti srsti, že :D Tak nevím, jestli se na třetí díl podívám dřív než za rok, každopádně jsem zvědavá, do jakých extrémů se to ještě posune. A třeba si jednou ze zvědavosti přečtu i ty knížky, protože na ty jsem teda fakt zvědavá.
Poslední film, který jsem v únoru viděla úplně poprvé, byla Jana Eyreová. Nedávno jsem přečetla knížku, na kterou jsem sem napsala i recenzi, a rozhodla jsem se podívat na jednu z filmových verzí. A to na verzi z roku 2011 a musím říct, že jsem byla fakt okouzlená. Knížku jsem si úplně zamilovala a úplně klidně můžu doporučit i tento film. Podle mě se povedl, jak nejlíp mohl, a přestože tam samozřejmě některé scény chyběly nebo něco bylo mírně pozměněno, protože by to prostě jinak ani nešlo, já jsem fakt nadšená. Hlavní představitelé své postavy ztvárnili opravdu skvěle a kromě schopností se na role Jany a pana Rochestera hodili i vzhledově. Tohle se mi fakt líbilo a třeba se časem podívám i na další verze.
No a následujících pár filmů jsem už jednou či víckrát viděla, ale tak nějak jsem se na ně v tom mém měsíci lásky rozhodla podívat znovu. Začnu ještě na vlně klasiky - Pýchu a předsudek jsem viděla před přečtením knížky, ale jelikož jsem právě v únoru knížku přečetla, měla jsem strašnou chuť se na film zase kouknout. A poprvé v angličtině. No a bylo to samozřejmě skvělý. Já vím, že někdo tuhle verzi s Keirou Knightley nemá moc rád, ale mě se to prostě děsně líbí. Zase mám pocit, že hlavní představitelé nemohli být vybráni lépe, naprosto si užívám jejich zamilovávání se a hádání a ani po přečtené knížky pro mě kvalita filmu neklesla.
Jako každoročně jsem se samozřejmě i letos podívala na můj oblíbený film Na svatého Valentýna. Já to prostě zbožňuju. Zase je to takový odlehčený, vtipný, romantický film, který sleduje osudy několika lidí na den svatého Valentýna a já to mám prostě tak ráda. A je tam jedna linie, která mě prostě vždycky dožene skoro až k slzám. Nejvíc mě rozesmává asi role Anne Hathaway, která dělá něco jako prostitutku na telefonu? a ty její hovory jsou naprosto legendární. A celkově na tom filmu zbožňuju prostě všechno - asi teda musíte být typ, kterýmu tyhle odlehčený a nenáročný filmy nevadí, ale já to můžu jedině doporučit.
A teď tu mám tři filmy, který jsem viděla po neskutečně dlouhé době. Moderní Popelka je nejspíš trochu ve stylu předchozího filmu - přesně taková odlehčená romcom. A já to mám zase tak děsně ráda. Popelka je možná moje nejoblíbenější pohádka a princezna vůbec a ze všech verzí Moderních Popelek, které jsem zatím viděla, mám právě tuhle s Hilary Duff a Chadem Michaelem Murraym nejradši. Já nevím, já mám prostě přesně pro filmy tohoto způsobu slabost. Miluju tu chemii mezi hlavními postavami, miluju všechny vedlejší linky a vždycky se u toho neskutečně odreaguju. Už teď se těším, až se na film podívám zase.
A teď tu mám duo filmů, které jsem neviděla snad ještě delší dobu a mám je úplně stejně ráda. A jde o Deníky princezny. Panebože, jak já to zbožňuju! Anne Hathaway je tady legendární od první scény. Já se tady vždycky tak neskutečně zasměju. Princezna Mia je naprosto dokonalá, vtipná a samozřejmě má nejlepší proslovy, jak jinak :D Já myslím, že tohle nemusím moc představovat a doufám, že ty filmy máte taky tak rádi, protože to snad ani jinak nejde. V prvním díle se samozřejmě nejvíc bavím celým vypořádáváním se Miy s tím, že je princezna a jestli se jí opravdu chce stát, co to s sebou přináší a tak.. A v druhém díle je Mia pořád stejně vtipná, pořád stejně trhlá a děsně mě baví její rychlé shánění ženicha, aby mohla být korunována a zároveň její nové peripetie s láskou. Jo, tohle je prostě láska♥ A fakt myslím, že jsem ty filmy už řádku let neviděla, takže to ještě k tomu byla celkem nostalgie..
Zápisník jedné lásky jsem viděla jen jednou před x lety. A úplně jsem si ten film zamilovala. Je to taky jeden z opravdu mála případů, kdy se mi film líbil ještě víc než knížka, protože tady mi prostě opravdu přišel lepší. Já na něm miluju úplně všechno. To je tak neskutečně hluboký, dojemný a zamilovaný příběh... Pro mě jedna z nejkrásnějších, nejlepších a zároveň i nejsmutnějších love story a teď ji mám snad ještě radši než předtím. A Ryan Gossling s Rachle McAdams jsou pro své role jako stvoření...A taky je tady jedna z nejvíc hot, intenzivních a romantických scén z filmů vůbec. Miluju, miluju, miluju a doporučuju!
A pozor, poslední film! Taky po poměrně dlouhé době jsem se koukla na Stmívání - a poprvé v angličtině (ostatně jako většina filmů tady). Já vím, kolik lidí ty filmy přímo nesnáší a že zase vybočuju, ale já to prostě miluju. Tečka. Je mi jedno, jak to je nebo není kvalitní, pro mě jsou ty filmy i knížky srdcovky a love story Edwarda s Bellou prostě můžu. A Stmívání mám ze všech dílů snad úplně nejradši, tam to prostě všechno začalo a je to vždycky strašná nostalgie. A ať uvidím sebevíc kvalitnějších filmů, nikdy Twilight ságu nepřestanu mít ráda. Tak to prostě je.




No, jsem ráda, že jsem ten článek stihla aspoň ještě před koncem března, i když jenom tak tak. Dejte mi vědět, co zajímavého jste poslední dobou viděli vy a jestli máte taky rádi některý z filmů tady. A já doufám, že článek s filmy za březen už stihnu napsat o něco dřív. Mějte se krásně!

Ivett