MÁ LADY JANE (Cynthia Hand, Brodi Ashton, Jodi Meadows)

Původní název: My Lady Jane
Český název: Má lady Jane
Autor: Cynthia Hand, Brodi Ashton, Jodi Meadows
Série: The Lady Janies
Počet stran: 408
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Romana Bičíková
Rok vydání: 2016 (EN), 2017 (CZ)
Žánr: young adult, historické, fantasy
Anotace: Historie se nemusí brát příliš vážně… Dopřejte si královskou zábavu! 
Jana Greyová má za sebou totéž, co řada šlechtičen před ní: svatbu s naprosto cizím mužem. Navíc má tu smůlu, že sňatkem se ocitla přímo uprostřed politického komplotu, který svrhl z trůnu jejího bratrance, krále Eduarda, a z ní udělal královnu. Na celých devět dní! Má opravdu vládnout, nebo řešit, že má hrad plný spiklenců a její novomanžel se ve dne proměňuje v koně? Fantasy na motivy historických událostí, které se ale nebere příliš vážně.

Moje recenze:
Asi jste už slyšeli o příběhu Jany Greyové. Tato mladá dívka se stala na pouhých devět dní anglickou královnou, než byla popravena. Právě jejím zajímavým osudem se zabývá tato kniha. Ale autorky si s historií dělají tak trochu co chtějí. A tak se najednou stane, že se Jana vdá za muže, kterého poprvé vidí až u oltáře a který je tak trochu kůň. Doslova. A události následující po svatbě jsou ještě zamotanější, než jste si doposud mysleli. Kromě Jany se však příběh zaměřuje i na jiné postavy - Janina bratrance a prozatímního krále Eduarda, který nemá v příběhu o nic menší roli, samozřejmě na Janina novomanžela Gifforda a na další postavy. A samozřejmě se v neposlední řadě konečně dozvíme pravdu o dějinách Anglie v této době, které byly dosud zamlčeny. Ale... přece jen je berte s rezervou.


zdroj
Na Mou Lady Jane jsem se neskutečně těšila. Opravdu hodně. A má očekávání byla tedy opravdu vysoká. Sama tomu nemůžu uvěřit, ale knížka samotná očekávání ještě předčila a byla mnohem víc, než v co jsem mohla doufat. Už od věnování jsem věděla, že to budu milovat. A opravdu. To, co autorky s příběhem provedly, je naprosto šílené, ale taky naprosto úžasné a rozhodně to nemohly udělat lépe. Zamilovala jsem si postavy. Zamilovala jsem si ten úžasný fantasy prvek - proměňování se ve zvířata. A zamilovala jsem si taky tu snahu autorek držet se co nejvíce skutečných událostí, ale zároveň si je tak nějak po svém pozměnit.


“I’m so hungry I could eat a horse. Oh. Sorry, G. Not you, of course.” 


Jana se mi líbila hned od začátku. A to z jednoho prostého důvodu - nejraději ze všeho četla a knihy měla radši něž cokoliv jiného. Prostě moje spřízněná duše. Kromě toho si myslím, že pokud byla Jana taková, jako v knize, byla by z ní skvělá královna. Jana je neuvěřitelně chytrá, má nejlepší nápady a ač by to tak na první pohled nemuselo vypadat, ani láska jí není cizí a zjišťuje, co vlastně přesně znamená. Kromě toho, že mě celou dobu opravdu bavila, za celou knihu tak trochu více dospěla v oblastech, ve kterých dospět mohla a dozvěděla se spoustu nového o sobě i o světě mimo knihy.

Kdo mě opravdu bavil byl Gifford. Tedy Janin novomanžel, který dny tráví jako kůň. U jeho kapitol jsem se smála opravdu často, protože to jinak ani nešlo. I jeho samozřejmě každodenní trávení času s Janou dost změnilo a taky mu dost pomohlo. Bylo rozhodně zajímavé a vtipné sledovat jeho myšlenky, i když byl zrovna koněm, protože jeho zvířecí instinkty se občas dost ukazovaly. Gifford mi ze všech postav přirostl k srdci asi nejvíc, byl prostě úžasný, vtipný a měl i velice zajímavou zálibu, kterou se dozvíte až v knize.


zdroj
Poslední člověk, z jehož pohledu jsme kapitoly četli, byl Eduard. Král. Tak trochu. A ten byl opravdu zajímavý. Vzhledem k tomu, že celý život si žil jako princ/král na hradě a asi v druhé polovině příběhu se z něj najednou stal vlastně tak trochu obyčejný člověk, který poprvé zjistil, jaké to je být chudý, poprvé byl někde sám a musel jednat na vlastní pěst, děsně mě bavilo právě tuhle jeho novou zkušenost sledovat. A taky vtipné momenty, když se chtěl poprvé políbit dívku a přemýšlel, jak to jenom provést. To jsem se opravdu nasmála.


“She delighted in the smell of the ink, the rough feel of the paper between her fingers, the rustle of sweet pages, the shapes of letters before her eyes.” 

To je taky věc, která v knize dominuje - vtip. To je tak vtipná knížka!! Já se smála snad na každé stránce a absolutně nechápu, jak se to autorkám povedlo. Vtipnější knihu jsem už hoodně dlouho nečetla, jestli vůbec někdy, a bylo to úplně nejlepší. Zkrátka, pokud se chcete solidně zasmát, udělat si trochu srandu z historie nebo vás třeba jen zajímá Jana Greyová, rozhodně si knížku přečtěte. Já jsem nemohla udělat líp. A jelikož autorkám teď v angličtině vyšla další knížka ze série, My plain Jane, neskutečně se těším i na ni a je mi jasné, že to zase bude jízda plná smíchu. 

Moje hodnocení: 5/5

Četli jste tuto knihu? Láká vás nebo se děsíte toho, co provedla s anglickou historií?

2 komentáře:

  1. Pěkná recenze, anglickou historii mám ráda, dobu tudorovců zvlášť a tahle vtipná forma mě neskutečně láká. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tom případě jdi rozhodně do toho! A děkuju :)

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.