JANA EYREOVÁ (Charlotte Brönte)

Původní název: Jane Eyere
Český název: Jana Eyreová
Autor: Charlotte Brönte
Série: -
Počet stran: 543
Nakladatelství: Mladá fronta
Překlad: Jarmila Fastrová
Rok vydání: 1847 (EN), 1976 (CZ)
Žánr: román, klasická literatura
Anotace: Jana nepoznala rodičovskou lásku, krutí příbuzní ji umístili do sirotčince. Tam dívka žila v nuzných podmínkách, ale získala vzdělání. Jakmile dostane práci vychovatelky na panství pana Rochestra, svitne jí naděje na lepší život. Majitel působí sice jako nerudný a zatrpklý, ale vyučovat malou Adélku Janu baví, proto se rozhodne zůstat. Jenže dům skrývá mnohá tajemství a hrozby. Podivné rány, zoufalé výkřiky a strašidelný smích, které Jana v noci slýchá, rozhodně nejsou jen výplody fantazie.

Moje recenze:
Jana Eyrová to odmalička neměla lehké. Vyrůstala jako sirotek v rodině své tety, která ji nikdy neměla ráda, stejně jako její děti a byla tam nešťastná. O mnoho lepší to nebylo ani v sirotčinci, kam byla poté poslána. Alespoň ze  začátku, později došlo v sirotčinci ke změně a Jana konečně žila alespoň relativně spokojený život. Po letech v sirotčinci ale Jana přicházela na to, že jí stereotypní život v sirotčinci nestačí, toužila po něčem víc - a právě tak se setkala s panem Rochesterem, u kterého začala pracovat jako vychovatelka malé dívky Adélky. Mezi těmito dvěma je i přes věkový rozdíl jedinečný vztah a je jasné, že s jejich povahami oba čekají zajímavé osudy. Jak se bude dále měnit Janin život, co vše ji čeká a dojde naplněného života s pravou láskou?


zdroj
Myslím, že Janu Eyrovou a potažmo díla sester Brönteových netřeba představovat. Ačkoliv jsem o samotných autorkách třeba jako mladší moc nevěděla, jejich knihy mě vždycky lákaly. A opravdu mě překvapilo, že je naše škola nemá v povinné četbě. A teď po přečtení Jany Eyrové mě to dost mrzí, protože mluvit o téhle knížce by byla jedna radost.


"Je ti zima, protože jsi sama. Nemáš nikoho, kdo by z tebe vykřesal oheň, který v tobě je. Jsi nemocná, protože ti není dopřáno požívat nejlepší, nejsilnější a nejsladší cit, který byl člověku darován. A jsi hloupá, protože mu nepřístupně bráníš, ačkoli tím tak trpíš. Neuděláš ani krok, aby ses s ním setkala, ačkoli na tebe čeká."

Jana Eyrová je rozhodně ukázkou dokonalého románu. Ale je to román, který se s ničím nemazlí a nebojí se ukázat krutou realitu. A to hned od počátku, kdy se s Janou setkáváme jako s malou holčičkou. To je něco, co se mi moc líbí - jak velké časové období v životě Jany je v knize obsaženo a jak máme možnost vidět dospívání její osobnosti - ačkoliv se dá říct, že Jana byla nucena dospět už opravdu brzy. Janino dětství tvoří asi třetinu knihy a je pravda, že pro někoho se může zdát trochu zdlouhavé. Mě ale bavilo, především proto, jak se autorka opravdu dokázala vžít do myšlení malé holčičky a přestože už nějaké zkušenosti s životem měla, nedělala z ní někoho, kým zatím není.

Musím asi rovnou varovat, že autorka se v knize vyžívá v popisných scénách. Na druhou stranu je ale děj a spousta neočekávaných událostí hravě vyvažují. A za sebe jako člověk, který se vždycky těší spíš konečně na nějaké dialogy, než dlouhé popisy, musím říct, že tady jsem si je vážně užívala. Samozřejmě, když se mluvilo, bylo to ještě lepší, ale Charlotte se povedlo upoutat mou pozornost úplně čímkoliv. A to je podle mě opravdové umění.


zdroj
Největší část knihy samozřejmě zabírá Janina historie s obyvateli panství Thornfield, především s panem Rochesterem. A řeknu vám, to je romantika podle mého gusta. Žádné přehnané cukrování, ale taková drsná láska, kdy máte jako čtenář každou chvíli pocit, že už to jeden rozhodně nevydrží s nervy. Samozřejmě, i kdyby byl příběh tohoto stylu zasazen do dnešní doby, rozhodně by v něm bylo mnohem více fyzického kontaktu, což mi jakožto čtenáři rozmazlenci občas už trochu chybělo, ale tak to prostě tehdy bylo, že. A možná to bylo i lepší.


"Nemůže to vadit, když si spolu popovídáme častěji, protože já vám nemohu uškodit, ale zato vy mě můžete posílit. "

Rozhodně se ale nemusíte bát, že by byla kniha jen zamilovaným příběhem. Jak už jsem zmínila, i samotná láska je tady dost specifická a i přes své mládí není Jana nějaké hloupé děvče, které pro svou lásku slepě udělá cokoliv. Stejně jako čtenář se musí vyrovnat hned s několika šokujícími odhaleními (která byla mimochodem famózní!) a vyrovnává se s nimi po svém - tedy naprosto opačně než většina hrdinek dnešních knih. Musí se rozhodovat mezi tím, co je snadné a tím, co je, alespoň podle ní, špatné - tím, co by si přála a tím, co v hloubi duše ví, že musí udělat, a to je neskutečně těžká volba. 

Pokud máte Janu Eyrovou v povinné četbě a úplně se vám do čtení té fůry knih nechce, tohle je rozhodně jedna z top knih, které bych vám doporučila. Já se strašně bála, že mě zklame, protože jsem se opravdu moc těšila, ale naopak mě ještě překvapila a já jsem fakt ráda, že jsem si ji přečetla. A čím dál tím víc mě mrzí, že nemám šanci si ji u maturity vylosovat. Od začátku do konce to bylo kouzelné čtení, které bych se nebála dát do ruky každé dospívající dívce. Myslím totiž, že umí čtenáře přimět, aby si uvědomil řadu věcí. A kromě toho je i přes svou občasnou drsnost nakonec vlastně dokonalým pohlazením po duši.

Moje hodnocení: 5/5

Četli jste Janu Eyrovou, nebo se na ni třeba chystáte? Já už se nemůžu dočkat, až si přečtu i Větrnou hůrku Charlottiny sestry Emily.

2 komentáře:

  1. Pěkná recenze, Jana Eyrová je jedna z mých nejoblíbenějších klasik... :)) a na Větrnou hůrku se taky v nejbližší době chystám, ale věřím, že bude skvělá. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda :) A ano, tak v to upřímně věřím :)

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.