ŘÍŠE BOUŘÍ (Sarah J. Maas)

Původní název: Empire Of Storms
Český název: Říše bouří
Autor: Sarah J. Maas
Série: Skleněný trůn
Počet stran: 688
Nakladatelství: CooBoo
Překlad: Ivana Svobodová
Rok vydání: 2016(EN), 2017(CZ)
Žánr: fantasy, young adult, romance
Anotace: Pro Aelin dlouhá cesta k trůnu teprve začala, ale už nyní je jasné, že bude plná zrady, nepřátelství a nevraživosti. Pokud si chce udržet korunu a ochránit své království, musí se spojit s lidmi, kteří až do teď byli nepřáteli, a musí bojovat proti zlu, které se chystá pohltit celý svět. Zkáza se na ni řítí ze všech stran a jediná zoufalá možnost, jak přežít, je obětovat to, co miluje nejvíce na světě.

Moje recenze:
Aelin je se svým dvorem na cestě za dobytím svého království. Ale přestože už si prošla mnohým, mnoho ji toho ještě čeká. Erawan proti ní stále zbrojí a vysílá do světa další nové příšery. Aelin toho však ví dost o tom, co ji čeká a samozřejmě má v záloze své plány. Kromě svých velkých politických plánů si stále více uvědomuje lidi, bez kterých by toho všeho nebyla schopna dosáhnout a které může nazývat svými přáteli. Především Jeřába, ke kterému cítí stále větší lásku a nebojí se ji ukázat. Lysandru, která se po tolika letech vzájemné nesnášenlivosti stala po smrti Arobynna Aelininou přítelkyní a když může opět vystupovat jako měnička, je jí velmi nápomocná. Aediona, který v ni nikdy nepřestal věřit a vždy stojí po jejím boku. Doriana, nynějšího krále Adarlanu, se kterým se jí opět protnou cesty a který prozkoumává svou moc, aby ji mohl použít v boji spolu s Aelin. Nedílnou součástí posledních dílů je také Manon Černozobá, kterou také čekají nelehké časy a nová odhalení. A setkáme se i s Elide, dlouhou dobu ztracenou právoplatnou paní Perranthu, která je na své cestě vstoupit do služeb královny Aelin. Všechny hrdiny s Aelin včele čekají na těchto téměř 700 stránkách nová odhalení, nebezpečí, úspěchy i neúspěchy, láska, noví spojenci... A klíčová otázka je - bude konec opět naprosto šokující? Ano. Bude.

zdroj

Ufff... Kde mám začít? Knížky Sarah J. Maas čtu neskutečně ráda, ačkoliv při nich mnohdy trpím a nemám daleko k menšímu infarktu, ale psát o nich recenze? Jak mám sakra tolik emocí jen tak shrnout do nějakého článku? A ještě bez spoilerů? To je prostě nemožné. A protože se přesně o toto nemožné pokusím, berte mě možná trochu s rezervou. Vám vlastně stačí vědět, že knížka byla úžasná a musíte si ji přečíst, to můžu říct hned na úvod.

“Even when this world is a forgotten whisper of dust between the stars, I will always love you.” 

Rozhodně bych vám doporučila, abyste si před Říší bouří přečetli povídkovou knihu Krvavé ostří, protože je dost klíčová, pro některé události v knize. A těm, co ji četli, můžu slíbit, že v knize dojde k nějakým těm reunionům... ale víc nepovím. Jak už jsem u této série zvyklí, i tady nás čeká jedna akce za druhou, neskutečně moc "wow momentů", kdy vám prostě spadne brada a v neposlední řadě skvělá Aelin, která je zvyklá jednat na vlastní pěst a připraví si pro nás několik překvapení, která dost často překvapí i její společníky. No ale taková ona prostě je, aspoň je o zábavu postaráno.

Co se tedy Aelin týče, mám pocit, že jí mám čím dál tím radši, ačkoliv jsem myslela, že už to ani není možné. Jo, kdybych byla na místě jejich přátel, asi bych ji měla chuť uškrtit za ty neustálé šoky a tajné plány, ale jako pouhý čtenář ji za to miluju. Většinu knihy byla Aelin tak nějak v záři reflektorů, protože přicházela na to, jak moc mocná vlastně je a... no, jo, je mocná. Ale i ji čekaly nějaké ty down momenty, které mi tedy rvaly srdce. Ale! Mám radost, že konečně můžu říct, že mám ráda Jeřába (ale to jeho české jméno pořád nechápu) a shipuju pár Jeřáb+Aelin. Měla jsem strašný problém se s těmihle dvěma sžít, protože pro mě byl prostě k Aelin dokonalý od prvního dílu Dorian, a když jsem se dozvěděla o Samovi, žádný vílák Jeřáb se mu nemohl vyrovnat. Do teď. Teď jsem pochopila, že pouto, které tihle dva mají, je neskutečně hluboké a tak nějak vzácné... A na to vlastně postupně přicházejí i oni dva. A možná k tomu, abych si Jeřába oblíbila dopomohly i jím vyprávěné části, kde prostě bylo vidět, jak mu na Aelin a na jejím vítězství záleží. Zároveň jsem měla takový pocit, že si občas brali inspiraci od Feyre a Rhysanda z Dvoru trnů a růží. protože jestli jste tuto sérii četli a vzpomenete si na jejich erotické scény, tak... no, i tady se několika dočkáme.

zdroj

U Skleněného trůnu jsme zvyklí, že je vyprávěn z více pohledů. A o ty nejsme ochuzeni ani tady. Kromě Aelin je nám příběh vyprávěn třeba z nám už dobře známé Manon, o které vám toho sice nemůžu moc napsat, ale všichni víme, že Manon je vlastně taková druhá Aelin, takže se u ní rozhodně máme na co těšit. K mé radosti v příběhu nechybí ani král Dorian, pro kterého jsem si mohla oči vyplakat, když byl ovládán valgským princem. Ale teď je z něj král a je odhodlaný znovu nastolit pořádek jak ve svém království, tak i pomoci Aelin s dobytím toho jejího a poražením všech nepřátel. A možná po Sorsche, jejíž smrti byl přinucen přihlížet, najde opět někoho, kdo mu nebude úplně lhostejný.

“Aelin had promised herself, months and months ago, that she would not pretend to be anything but what she was. She had crawled through darkness and blood and despair-she had survived.” 

Příběh ze svého pohledu nám vypráví i Elide, se kterou jsme se seznámili v minulém díle. Ta dostala od Kaltain, která se za ni obětovala, za úkol najít Celaenu Sardothien a od Manon, která jí pomohla utéct, najít Aelin Ashryver. Zatím netuší, že jde o jednu a tutéž osobu. Na své cestě se střetne s vílou Lorcanem, který je právě na cestě pryč s Klíčem sudby od Aelin, o kterém zatím netuší, že je falešný. A že jeden takový pravý má u sebe právě Elide, aniž by to tušila. Lorcan se k ní připojí a je jasné, že nebýt jej, Elide by se nebyla schopna vypořádat s hrozbami, které za ní vysílá Vernon a Erawan. No a to by bylo, aby tu nebyly i nějaké postupně se probíjející city, to je snad úplně jasné. A mně tihle dva úplně ukradli srdce. A části z pohledu Lorcana tu taky nechybí a jsou skvělé.

zdroj

Ani Aedion, jakožto další člověk, kterému nahlédneme do hlavy, to nebude mít jednoduché. Musí se vypořádávat s šokujícími akcemi své sestřenici, kterou občas opravdu nesnáší za to, že se mu nebo alespoň někomu jinému nesvěřuje. A navíc se dočká setkání se svým otcem, kterého doteď neznal a vůbec vlastně neví, jak k tomu má přistupovat. Kromě Lorcana nás svou přítomností poctí další dvě víly, Gavriel a Fenrys, kteří dostali jistý úkol od královny Maeve. A zatímco Gavriel je z poznání, že má syna mírně v šoku, ale projevuje mu svou lásku, Aedion má k němu trochu jiný postoj. A také si uvědomuje "něco", co vzniká mezi ním a Lysandrou. I z jejího pohledu si něco málo přečteme. A tohle "něco" se mi opravdu líbí. Lysandra v tomto dílu naplno provozovala své měničské schopnosti a bylo to naprosto dech beroucí. Protože se dokáže přeměnit v cokoliv, byla opravdu hodně nápomocná a já ji musela jen obdivovat.

zdroj

Zdaleka jsem nevyjádřila všechny své pocity, ale to by prostě nešlo, ani kdybych těch článků napsala sto. S. J. Maas mě prostě vždycky položí a po jejích knihách a zejména jejich šokujících koncích prostě jen ležím a přemýšlím, co tu vlastně dělám. Ano, tyhle knihy mě dokážou opravdu hodně ovlivnit. A já si vždycky užívám každé písmenko. Fakt nechápu, jak se někomu v hlavě může zrodit takový skvost. Pokud jste Říši bouří ještě nečetli, určitě to udělejte, ale možná si na ni vyhraďte nějaké volnější období a připravte se na všechno. Protože tady použijete i emoce, o kterých jste vůbec nevěděli, že je máte. A jak už jsem zmínila v úvodu, i tady si autorka připravila pěknou baštu na závěr. Takže ne, teď absolutně nevím, jak vydržím čekání na další díl. Ale neskutečně se těším na znovu setkání s mými oblíbenými postavami a už teď vím, že to bude skvělé, ať už série dopadne jakkoliv.

Moje hodnocení: 5/5

Jste i vy fanoušky knih Sarah J. Maas? Nebo preferujete jen některou sérii? A pokud jste Říši bouří četli,určitě mi napište vaše pocity, protože ty moje jsou ještě pořád naprosto rozbouřené.