FEBRUARY 2017 IN MOVIES

Ahoj!

Jak už jsem se zmiňovala, únor mi přišel jako neobvykle dlouhý měsíc, ačkoliv je nejkratší. A to se podepsalo i na počtu zhlédnutých filmů - je jich tentokrát opravdu dost. On v tom asi hraje velkou roli fakt, že byly jarní prázdniny, kdy jsem se snažila vidět co nejvíc filmů, ať si trochu zúžím ten můj seznam filmů, které chci vidět, ale mám tu i nějaké rewatche mých oblíbenců. Tak s chutí do toho.

Když už jsem La La Land nestihla v kinech, podívala jsem se na něj nejdřív, co to šlo. A proboha, to je tak skvělý film. Muzikál se skvělými písničkami (hlavně má zamilovaná City of Stars♥), skvělí hlavní představitelé, kteří mě dokázali rozesmát, dojmout i naštvat a udělali z filmu opravdový zážitek. Konec mě dokonce i rozesmutněl, ale to byl asi účel. Jsem neskutečně ráda za všechna ocenění, která získal, především za Oscara pro Emmu Stone a režiséra, jehož jméno si fakt nepamatuju a trochu mě mrzí, že nevyhráli film, ačkoliv Moonlight si to určitě taky zasloužil. A co se týče toho nedorozumění na Oscarech - všichni jsme lidi a můžeme chybovat, tohle se prostě občas stane. Ale jsem strašně ráda, jak to "falešní" výherci vzali - asi je jasné, že museli být zklamaní, ale dokázali ocenit pravého vítěze a mít z něj radost, čehož si já opravdu cením.

Když jsme u těch Oscarů - jelikož jsem si velice oblíbila Eddieho Redmayna ve Fantastických zvířatech, rozhodla jsem se konečně podívat na film, za kterého získal Oscara - Teorie všeho. Neskutečně silný, smutný, ale částečně i veselý příběh, na němž je o to smutnější a úžasnější, že je podle pravdivého příběhu. Dokonale ukazuje, že se nesmíme nechat zdolat překážkami, které nám život připraví a že i s nimi lze dokázat velké věci, když má člověk odhodlání, trpělivost a podporu okolí. A Eddie byl vážně neuvěřitelný.

Dalším filmem byla taková trochu extrémní komedie s mou oblíbenou Rebel Wilson - Jak přežít single. Tohle byla fakt skvělá oddechová komedie, u které jsem se nesmírně bavila, absolutně nemusela přemýšlet a jen se nechala unášet těmi vtipnými scénami, především tedy vtipnou Rebel. A fakt mě to bavilo. 

Jaký by to byl Valentýn bez mého oblíbeného filmu Na svatého Valentýna? Tohle už je moje každoroční tradice, letos jsem ho viděla dokonce dvakrát - jednou v televizi a podruhé jsem se koukla na originální znění. Už jste si mohli všimnout, že tyhle filmy, kdy sledujeme v jeden den nebo v jedno období osudy více lidí mě neskutečně baví - viz Láska nebeská, Svátek matek nebo Šťastný nový rok. A tohle je opravdu moje srdcovka - Valentýna mám odjakživa ráda a tenhle film ve mě vždycky vzbudí tak dobrou náladu, nadšení a lásku, že už se bez něj opravdu nemůžu obejít aspoň jednou za rok. A kromě toho jsou některé scény fakt vtipné a vždycky mě dojme Julie Roberts jako matka, která letí za svým synem po dlouhé době jen na jeden den. 

Když už byl ten měsíc plný lásky, rozhodla jsem se podívat na celou sérii Bridget Jonesové - Deník Bridget Jonesové, Bridget Jonesová - S rozumem v koncích a Dítě Bridget Jonesové, přestože bych si ráda přečetla i knížky. Panebože, tohle je tak strašně vtipná, úžasná a dokonalá záležitost!! Renee Zellweger je naprostá bohyně. Bridget ztvárnila prostě dokonale, nedovedu si ji představit lépe. V prvním díle jsem se neuvěřitelně bavila - poznávat Bridget, Marka a taky strašnýho blbce, ale neodolatelnýho Daneila bylo super. A fakt jsem fandila Markovi - to ostatně ve všech filmech. Líbí se mi, že tyhle filmy a knížky si prostě na nic nehrají - někdy všechno není perfektní, není dokonalá hlavní hrdinka, ale i neskutečná smolařka, která se svými vtípky snadno dostává do trapných situací, ale tím je i okouzlující. Druhý díl byla jen další dávka srandy a přestože pobyt ve vězení byl už opravdu šílený, vůbec mi to nevadilo. No a nejnovější třetí díl byla prostě taková sranda. Pravda, začátek mi přišel až trošku morbidní, ale i tak mě trochu pobavil. A celé peripetie s těhotenstvím, otcem a "tím pravým" mě, jak už je zvykem, ohromně bavily a vůbec by mi nevadilo 150 dalších dílů.

Další film podle knižní předlohy, na který jsem se rozhodla podívat, když už teda byl ten Valentýn, byl Padesát odstínů šedi. Nejsem si jistá, jestli si ty knihy někdy přečtu, protože ohlasů už jsem slyšela milion a většinou bohužel ne moc dobrých. Ale vzhledem k tomu, že sestřenice vlastní celou sérii, možná si ji někdy půjčím. Každopádně na film jsem se tedy koukla a.. nevím no. Vlastně to celkově až tak špatný nebylo, ale někdy jsem prostě jen kroutila hlavou. Myslím si, že nápad vlastně ani není tak špatný, ani samotné výkony, ale spíš to, jak byl pojat, jak neskutečně hloupá byla hlavní hrdinka Anastasia a Christian zase opravdu divný - nejdřív "Ano, drž se ode mě dál, já nejsem vztahový tip, boj se mě" a bla bla bla a pak ji zase nechce ztratit. A Ana: "Chrstiane, ukaž mi co nejhoršího mi můžeš udělat" a pak ať už na ni nikdy nesahá, přitom to sama chtěla vědět. Ale v závěru se to dalo docela snést a něco se mi fakt líbilo. Na druhý díl jsem zvědavá, i když podle ohlasů čekám fakt to nejhorší. No a s těmi knížkami teda ještě uvidím. 

Možná jste si všimli, že jsem v únoru přečetla knihu Láska jako z filmu. No a ta mě navnadila na spoustu romantických filmů, na které se musím podívat. A začala jsem filmem 27 šatů. A bylo to super. Skvělý romantický příběh o dívce, která miluje svatby, je zamilovaná do svého šéfa a má sestru, která je na tom vždycky líp. Nevím moc co víc k tomu říct, já mám prostě takový oddechový filmy opravdu ráda a mám ráda i svatby, takže já jsem naprosto spokojená.

 V únoru jsem se rozhodla podívat taky na film Divočina. Chtěla bych si sice přečíst i knižní předlohu, ale když jsem si všimla, že film dávají v televizi, popadla mě na něj strašná chuť (ačkoliv já se dívala v originále, v poslední době se na filmy dívám jen v originálu). A kromě toho jsem začala v únoru sledovat seriál Big Little Lies (který je mimochodem skvělý), kde hraje, stejně jako v Divočině, má oblíbená Reese Whitterspoon a to mě na film navnadilo ještě víc. A bylo to úplně skvělý. Na film mě vlastně lákaly už nové díly Gilmorek, kde se Lorelei pokusila o Divočinu a vidět to opravdu ve filmu, navíc, když jde o film podle skutečné události, je neskutečný. Celou dobu jsem si říkala, jak je ta ženská úžasná, že já bych to v životě nezvládla a čím vším si musela projít, že se uchýlila k tomuto řešení (což se ve filmu samozřejmě dozvíme). Neskutečně mě tento film dostal, stejně jako skvělý výkon Reese a rozhodně mám v plánu si přečíst i knihu.

Ano, je to neuvěřitelné, ale poprvé v životě jsem viděla Pomádu. Fakt nevím, jak jsem se tomuhle proslulému filmu dokázala tak dlouho vyhýbat, ale jsem strašně ráda, že se na něj konečně dostalo. Protože - úžasný (a hezký) Travolta, úžasný písničky, velká sranda, nenáročný, ale skvělý příběh a prostě dokonalost. A jestli vám můžu něco doporučit, fakt se dívejte na filmy v originálu, protože podle mě je to prostě úplně jiný zážitek, než dabing. A obzvlášť u Pomády mě hrozně bavilo vyjadřování Travolty v roli Dannyho, což bych s dabingem úplně nezažila. Ale zpět k filmu - bylo to skvělý a myslím, že jsem ho rozhodně neviděla naposledy.

Po dlouhé době jsem se konečně znovu podívala na jeden z mých velmi oblíbených filmů - Já jsem ty a ty jsi já. To je tak strašně skvělý film. Prostě skvělá komedie o Woodym a Nell, což jsou teenageři a sousedé, kteří se nesnáší. Každý je úplně jiný, navzájem si dělají naschvály a nedokážou spolu vyjít. No a jednoho dnes probudí každý v těle toho druhého. To je sice téma, které se objevuje ve více filmech, ale nikdy mě nepřestane bavit. Samozřejmě, že je jasné k jakému závěru film povede, ale to je úplně jedno. Mě strašně baví sledovat, jak se Nell i Woody musí pokusit žít život toho druhého, který se liší tak, že víc to už snad nejde, naučit se hrát fotbal, naučit se učit a tím poznají toho druhého z trochu jiného pohledu. A kromě toho je film plný vtipných scén a já se celou dobu neuvěřitelně bavím.

Další z filmů kategorie nenáročných, romantických, vtipných, oddechovek, u kterých se nepřemýšlí, které mám fakt ráda, je Kráska mezi muži. Mám velmi ráda Hilary Duff, která byla mým hlavním lákadlem na tenhle film. A já jsem si ho prostě skvěle užila. Není to žádný velký skvost, ale prostě super oddychový film, jak už jsem popsala výše. A to je tak vše, co můžu říct, prostě super.

No a jelikož v únoru dávali celou sérii Twilight, nemohly jsme si ji se sestrou nechat ujít - tedy Stmívání, Nový měsc, Zatmění, Rozbřesk - 1. část a Rozbřesk - 2. část. Já miluju tyhle knížky i filmy, takže jsem měla neskutečnou radost, že se na ně zase kouknu. Ty jsem teda viděla s dabingem a kromě posledního dílu jsem je nikdy v jiné verzi neviděla, ale v létě si chci udělat asi nějaký maraton, kdy se na filmy podívám v angličtině, na což se neskutečně těším a vlastně to bude trošku i něco nového. Stmívání asi navždycky zůstane mým nejoblíbenějším dílem, protože prostě.. já ty úvody miluju - dostat se do toho světa, poznat ty postavy a tak. A taky je tu Edward nejhezči :D V Novém měsíci mě sice trochu mrzí, jak Edward Bellu opustí, ale zase tu je spousta Jacoba (a jeho svalů) a ten milostný trojúhelník si fakt užívám. Zatmění je jedna velká jízda, Cullenovi a vlkodlaci proti novorozencům=pecka. No a Rozbřesky - v první části vždycky hrozně prožívám svatbu a líbánky, no a následuje těhotenství a celé to drama okolo porodu a tak, což mě taky baví. A druhá část je prostě neuvěřitelná - Bella upírem, což zní dělá nového, ale zároveň stejně dobrého "člověka", úžasná Reneesme a především tolik nových upírů a samozřejmě ten proslulý boj neboj. A vždycky, vždycky mě prostě dostane ten konec - kdy Bella ukáže Edwardovi své vzpomínky na něj, do toho hraje skvělá písnička a sentimentální závěrečný titulky, to mě vždycky naprosto dojme.

  

No a posledním filmem byla poslední vysílaná disneyovka - Šípková Růženka. Tu jsem tedy viděla už milionkrát a moc ráda jsem se zase po nějaké době podívala. Tady opravdu netřeba představovat - příběh znají všichni a disneyovská verze s vílími kmotřičkami, Zlobou a tímhle vším mám fakt ráda. Takže asi tak, prostě skvělá pohádka.

Tak, tolik k filmům, které jsem viděla v únoru. Byl to poměrně bohatý měsíc a doufám, že stejně tomu bude i v březnu, ačkoliv už mě nečekají žádné prázdniny. Tak zase za měsíc. Mějte se krásně!

Ivett