BOOKAHOLIC READ IN AUGUST 2016
Ahoj!
Dnes jsem tu s prvním článkem do pravidelné série knižních shrnutí, kde vám představím knihy, které jsem v uplynulém měsíci přečetla a něco málo o nich povím. Za měsíc srpen jsem přečetla 7 knih, což se sice může zdát jako málo knih, ale na moje poměry je to fakt dost, ještě když tři knihy byly poměrně tlusté. A jednu knihu jsem nedočetla. Kupodivu je to první kniha, kterou jsem nedočetla, ale ráda bych ji zkusila dočíst, k tomu se dostanu níže.
Tento měsíc byl u mě zejména ve znamení Sarah J. Maas a série Skleněný trůn. Hned na začátku srpna jsem se vrhla tedy na první díl, Skleněný trůn a byla jsem naprosto nadšená. Úvod do série se Sarah povedl dokonale, ihned jsem si vypěstovala ke všem postavám vztah (a oficiálně jsem se zamilovala do Doriana) a nemohla jsem se dočkat dalšího dílu.
Skleněný trůn má 389 stran a četla jsem ho týden (aneb svět pomalého čtenáře.. ale mně to nevadí, aspoň jsem v tom světě mohla zůstat ještě o chvíli déle).
RECENZE
Jelikož jsem neměla druhý díl, vrhla jsem se po Trůnu na klasickou letní oddechovku Umění předstírat od Rachel Harris. Tohle je přesně ten typ knížky, kterou si otevřete, aby vaše myšlenky odnesla k milému tématu, nad kterým nebudete muset nějak přemýšlet, a které vám vykouzlí úsměv na tváři. Umění předstírat bylo kouzelné letní čtení, které jsem si moc užila. Jednou za čas nějakou tu slaďárnu potřebuje každá holka.
Kniha má 312 stran a četla jsem ji 4 dny.
RECENZE
Další kniha byla (na blogu už několikrát zmiňovaná) má první kniha v angličtiny, Unite me od Tahereh Mafi. Unite me se skládá z knih Fracture me a Destroy me, což jsou doplňkové knihy k sérii Roztříštěná. Destroy me je zaměřená na postavu Warnera, na to jaké jsou jeho pocity ohledně dění v knize, ohledně Juliette, jeho otce a všeho dalšího. Tuto část jsem si moc užila, protože Warnera zbožňuju a moci nahlédnout mu do hlavy bylo něco úžasnýho. No a Fracture me se zaměřuje na postavu Adama Kenta. Jak už jsem několikrát zmiňovala, Adam je asi nejdebilnější postava, se kterou jsem se zatím setkala. Fakt ho zkrátka nemám ráda, dál to už rozpitvávat nebudu. Ale přesto jsem za možnost přečíst si něco z jeho pohledu byla ráda, protože když už nic jiného, aspoň jsem se utvrdila v jeho s prominutím debilitě a i přes Adama, byla tato část knihy zajímavá. Takže Unite me je podle mě pro fanoušky této série povinnost a navíc tu není vůbec složitá angličtina.
Kniha má 197 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
Čtvrtá kniha přečtená v srpnu je Půlnoční koruna od Sarah J. Maas, druhý díl Skleněného trůnu. Tento díl mě dostal snad ještě víc než ten první. Tolik zvratů, překvapení, akce, emocí, nebezpečí a milionu dalších věcí jsem fakt nečekala. Calaena mě v tomhle díle neustále překvapovala, stejně tak mě překvapilo něco, co se týkalo Doriana. A myslím, že všichni, kdo tuto knihu četli, se shodnou na tom, že po tom konci byl ihned třeba další díl.
Kniha má 397 stran a četla jsem ji 5 dní.
RECENZE
A v jízdě Skleněným trůnem jsem pokračovala zatím poslední knihou vydanou v češtině, Dědičkou ohně. Tento dl byl o dobrých 150 stran tlustší než předchozí dva a jak už je zvykem, od začátku do konce byl nabitý akcí, překvapivými odhaleními a vším, co už jsem stačila vyjmenovat. Navíc se nám dostalo pár nových postav, z nichž jsem si většinu oblíbila a kniha měla prostě šťávu. Další díl naštěstí bude už brzy, protože opět - po tomhle konci ho prostě potřebuju co nejdřív.
Kniha má 536 stran a tím pádem jsem ji četla 8 dní.
RECENZE
Poslední dobou jsem dostala chuť přečíst si znovu většinu knih v mé knihovně a tak jsem se vrhla na mou milovanou sérii asi od deseti let, která začíná knihou První láska od Jacqueline Wilson. Já si tuto sérii jako mladší úplně zamilovat a četla jsem ji několikrát. Konkrétně v tomto dílu se seznámíme s čtrnáctiletou Sally, která nastupuje do devítky a řeší ty problémy dospívajících dívek - svou nedokonalou postavu a vzhled (ale u Sally jde opravdu o to, že není žádná modelka, čímž mi byla při mém dospívání asi ještě bližší), své kamarádky, které si narozdíl od Sally dokážou získat kluka celkem jednoduše, svou rodinu a další problémy. Rozhodně to není kniha pro náročné čtenáře, ale já ji má už tolik let ráda, že bych ji nemohla mít přestat ráda ani, kdybych se o to snažila, protože mě tato série prostě provázela částí života a dokázala mi v některých věcech, které jsem měla se Sally podobné, pomoci. A to možná dělá doteď.
Asi na tuto sérii nebudu psát celou recenzi, ale v rereadingu budu určitě potřebovat, takže se vám o dalších dílech, které mám ještě radši, určitě zmíním alespoň v tomto článku.
Kniha má 132 stran a četla jsem ji jeden den.
Poslední srpnové dny jsem přečetla ještě jednu knihu, opět od Sarah J. Maas. Možná už tušíte - jde o knihu Dvůr trnů a růží, první díl z další série této skvělé autorky. Na tuto knihu jsem slyšela tolik názorů - většina lidí z ní byla nadšená, ale někteří byli naopak zklamaní - že jsem se prostě nemohla dočkat, až se na knihu vrhnu. A byla jsem naprosto nadšená. Za mě dokonalý retelling Krásky a zvířete, který má všechny prvky klasické pohádky, ale je to ještě více okořeněné a naprosto dokonalé - a navíc se dočkáme mnoha dalších dílů. Nebudu se tu více rozepisovat, něco si musím nechat do recenze, která bude už brzy, ale za mě jasné doporučení.
Kniha má 440 stran a četla jsem ji 4 dny.
RECENZE BRZY!
No a kniha, kterou jsem nedočetla, je jediná kniha z povinné četby, kterou jsem se snažila v létě přečíst. A tou je Paní Bovaryová od Gustava Flauberta. Legrační je, že jsem se na tuto knihu fakt těšila a říkala si, že by to mohlo být takové vážné, ale hezké počtení. Bohužel se to úplně nenaplnilo.. Nedokázala jsem se do příběhu vůbec dostat, četlo se to strašně zlouhavě a mrzí mě, že to musím říct, ale kniha mi prostě přišla nudná. V druhé části se to trochu zlepšila, něco se mi i líbilo, ale stejně jsem ji už tak četla poměrně dlouho a nebyla jsem ještě ani v polovině, takže jsem usoudila, že se nebudu trápit knihou, která mě věšinu času moc nebaví a vrhnu se na nějakou, o které téměř stoprocentně vím, že se mi líbit bude. Ale určitě chci Paní Bovaryovou dočíst, třeba se to v druhé polovině knihy trochu rozjede. A i kdyby ne, měla bych výčitky svědomí, kdybych jí nedala šanci.
V knize jsem se asi za nějaké 4 dny dostala jen na stranu 75, takže vidíte, že se mi to nečetlo úplně nejlíp.
Co jste v srpnu četli vy? Určitě mi dejte vědět nějaké doporučení na knihy od vás. A pokud jste četli nějakou z mých srpnových knih, určitě taky napište vaše názory.
Tento měsíc byl u mě zejména ve znamení Sarah J. Maas a série Skleněný trůn. Hned na začátku srpna jsem se vrhla tedy na první díl, Skleněný trůn a byla jsem naprosto nadšená. Úvod do série se Sarah povedl dokonale, ihned jsem si vypěstovala ke všem postavám vztah (a oficiálně jsem se zamilovala do Doriana) a nemohla jsem se dočkat dalšího dílu.Skleněný trůn má 389 stran a četla jsem ho týden (aneb svět pomalého čtenáře.. ale mně to nevadí, aspoň jsem v tom světě mohla zůstat ještě o chvíli déle).
RECENZE
Jelikož jsem neměla druhý díl, vrhla jsem se po Trůnu na klasickou letní oddechovku Umění předstírat od Rachel Harris. Tohle je přesně ten typ knížky, kterou si otevřete, aby vaše myšlenky odnesla k milému tématu, nad kterým nebudete muset nějak přemýšlet, a které vám vykouzlí úsměv na tváři. Umění předstírat bylo kouzelné letní čtení, které jsem si moc užila. Jednou za čas nějakou tu slaďárnu potřebuje každá holka.Kniha má 312 stran a četla jsem ji 4 dny.
RECENZE
Další kniha byla (na blogu už několikrát zmiňovaná) má první kniha v angličtiny, Unite me od Tahereh Mafi. Unite me se skládá z knih Fracture me a Destroy me, což jsou doplňkové knihy k sérii Roztříštěná. Destroy me je zaměřená na postavu Warnera, na to jaké jsou jeho pocity ohledně dění v knize, ohledně Juliette, jeho otce a všeho dalšího. Tuto část jsem si moc užila, protože Warnera zbožňuju a moci nahlédnout mu do hlavy bylo něco úžasnýho. No a Fracture me se zaměřuje na postavu Adama Kenta. Jak už jsem několikrát zmiňovala, Adam je asi nejdebilnější postava, se kterou jsem se zatím setkala. Fakt ho zkrátka nemám ráda, dál to už rozpitvávat nebudu. Ale přesto jsem za možnost přečíst si něco z jeho pohledu byla ráda, protože když už nic jiného, aspoň jsem se utvrdila v jeho s prominutím debilitě a i přes Adama, byla tato část knihy zajímavá. Takže Unite me je podle mě pro fanoušky této série povinnost a navíc tu není vůbec složitá angličtina.Kniha má 197 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
Čtvrtá kniha přečtená v srpnu je Půlnoční koruna od Sarah J. Maas, druhý díl Skleněného trůnu. Tento díl mě dostal snad ještě víc než ten první. Tolik zvratů, překvapení, akce, emocí, nebezpečí a milionu dalších věcí jsem fakt nečekala. Calaena mě v tomhle díle neustále překvapovala, stejně tak mě překvapilo něco, co se týkalo Doriana. A myslím, že všichni, kdo tuto knihu četli, se shodnou na tom, že po tom konci byl ihned třeba další díl.Kniha má 397 stran a četla jsem ji 5 dní.
RECENZE
A v jízdě Skleněným trůnem jsem pokračovala zatím poslední knihou vydanou v češtině, Dědičkou ohně. Tento dl byl o dobrých 150 stran tlustší než předchozí dva a jak už je zvykem, od začátku do konce byl nabitý akcí, překvapivými odhaleními a vším, co už jsem stačila vyjmenovat. Navíc se nám dostalo pár nových postav, z nichž jsem si většinu oblíbila a kniha měla prostě šťávu. Další díl naštěstí bude už brzy, protože opět - po tomhle konci ho prostě potřebuju co nejdřív.Kniha má 536 stran a tím pádem jsem ji četla 8 dní.
RECENZE
Poslední dobou jsem dostala chuť přečíst si znovu většinu knih v mé knihovně a tak jsem se vrhla na mou milovanou sérii asi od deseti let, která začíná knihou První láska od Jacqueline Wilson. Já si tuto sérii jako mladší úplně zamilovat a četla jsem ji několikrát. Konkrétně v tomto dílu se seznámíme s čtrnáctiletou Sally, která nastupuje do devítky a řeší ty problémy dospívajících dívek - svou nedokonalou postavu a vzhled (ale u Sally jde opravdu o to, že není žádná modelka, čímž mi byla při mém dospívání asi ještě bližší), své kamarádky, které si narozdíl od Sally dokážou získat kluka celkem jednoduše, svou rodinu a další problémy. Rozhodně to není kniha pro náročné čtenáře, ale já ji má už tolik let ráda, že bych ji nemohla mít přestat ráda ani, kdybych se o to snažila, protože mě tato série prostě provázela částí života a dokázala mi v některých věcech, které jsem měla se Sally podobné, pomoci. A to možná dělá doteď.Asi na tuto sérii nebudu psát celou recenzi, ale v rereadingu budu určitě potřebovat, takže se vám o dalších dílech, které mám ještě radši, určitě zmíním alespoň v tomto článku.
Kniha má 132 stran a četla jsem ji jeden den.
Poslední srpnové dny jsem přečetla ještě jednu knihu, opět od Sarah J. Maas. Možná už tušíte - jde o knihu Dvůr trnů a růží, první díl z další série této skvělé autorky. Na tuto knihu jsem slyšela tolik názorů - většina lidí z ní byla nadšená, ale někteří byli naopak zklamaní - že jsem se prostě nemohla dočkat, až se na knihu vrhnu. A byla jsem naprosto nadšená. Za mě dokonalý retelling Krásky a zvířete, který má všechny prvky klasické pohádky, ale je to ještě více okořeněné a naprosto dokonalé - a navíc se dočkáme mnoha dalších dílů. Nebudu se tu více rozepisovat, něco si musím nechat do recenze, která bude už brzy, ale za mě jasné doporučení.Kniha má 440 stran a četla jsem ji 4 dny.
RECENZE BRZY!
No a kniha, kterou jsem nedočetla, je jediná kniha z povinné četby, kterou jsem se snažila v létě přečíst. A tou je Paní Bovaryová od Gustava Flauberta. Legrační je, že jsem se na tuto knihu fakt těšila a říkala si, že by to mohlo být takové vážné, ale hezké počtení. Bohužel se to úplně nenaplnilo.. Nedokázala jsem se do příběhu vůbec dostat, četlo se to strašně zlouhavě a mrzí mě, že to musím říct, ale kniha mi prostě přišla nudná. V druhé části se to trochu zlepšila, něco se mi i líbilo, ale stejně jsem ji už tak četla poměrně dlouho a nebyla jsem ještě ani v polovině, takže jsem usoudila, že se nebudu trápit knihou, která mě věšinu času moc nebaví a vrhnu se na nějakou, o které téměř stoprocentně vím, že se mi líbit bude. Ale určitě chci Paní Bovaryovou dočíst, třeba se to v druhé polovině knihy trochu rozjede. A i kdyby ne, měla bych výčitky svědomí, kdybych jí nedala šanci.V knize jsem se asi za nějaké 4 dny dostala jen na stranu 75, takže vidíte, že se mi to nečetlo úplně nejlíp.
Co jste v srpnu četli vy? Určitě mi dejte vědět nějaké doporučení na knihy od vás. A pokud jste četli nějakou z mých srpnových knih, určitě taky napište vaše názory.
Žádné komentáře: