BOOKAHOLIC READ IN MAY 2018
Ahoj!
Můj oblíbený měsíc v roce je za námi! I když na to, jak mám květen ráda, byl zase neuvěřitelně hektický a jak již tradičně jsem nic nestíhala. Přečetla jsem jenom 5 knih a to ještě navíc poměrně krátké knihy, které bych normálně měla sluplé klidně i za den, jsem četla několik dní. Prostě škola no. Bohužel mě letos bude škola tak trochu provázet i o prázdninách, ale přesto doufám, že to s tím čtením bude lepší. Nicméně přečtené knihy se mi moc líbily a teď vám je samozřejmě představím.
Měsíc jsem začala po delší době knížkou do povinné četby. A to R.U.R. od Karla Čapka. S Čapkem jsem dosud neměla vůbec žádné zkušenosti, ale teď chci od něj přečíst všechno. R.U.R. bylo prostě skvělý. Je jedno, že je knížka opravdu kraťoučká a ani mi nevadilo, že je psaná formou hry. V tomhle případě to bylo úplně nepodstatné, protože i na těch snad 100 stranách byl naprosto jedinečný příběh, který s člověkem opravdu pohne. Nebo v to aspoň doufám. Asi všichni minimálně tušíte, o čem kniha je a já vám vzhledem k její krátkosti o ní ani nemůžu nic moc říct. Ale nese v sobě velký poslání a vy si ji určitě přečtěte, protože těch pár stránek vás nezabije a konkrétně tady si myslím, že vám má opravdu co dát. V současnosti si téma robotů může každý člověk převést na cokoliv, co si z něj dělá otroka a jistým způsobem se tady třeba trochu pozná. A v tom tkví celá pointa a celé hlavní poslání knihy.
Kniha má 128 stran a četla jsem ji 3 dny.
Poté jsem se pustila do jedné z nejočekávanějších knih letoška - A Court Of Frost And Starlight od Sarah J. Maas, což je novelka (nebo spíš jedna z novel, jak jsem podle Goodreads zjistila), která je takovým předělem mezi původní trilogií Dvůr trnů a růží a následujícími plnohodnotnými díly. Tomu odpovídá i délka, protože kniha je o dost kratší, než jsme u SJM zvyklí, nicméně mně to v užití knihy nijak nebránilo. Bylo to dokonalý. Četla jsem dost recenzí, kdy čtenáři nebyli z knihy až tak nadšení, protože se tam toho třeba tolik nestalo, ale já teda nadšená jsem. Možná, že nebyla tak akční, ale všechno, co se tam stalo, mě prostě dostalo, užívala jsem si své oblíbené postavy a byla to zkrátka nádhera. Taky jsem se rozhodla nové díly série číst rovnou v angličtině, protože to čekání prostě nedávám a zjistila jsem, že mi ta angličtině nedělá žádný problém. Ale pokud chcete knihu v češtině, myslím, že by snad měla vyjít ještě letos na podzim (ale jistá si nejsem), tak se do ní pak určitě pusťte!
Kniha má 2298 stran a četla jsem ji 8 dní.
RECENZE
Světe div se, je tu další kniha v angličtině. Tentokrát jde o Turtles All The Way Down od Johna Greena. Tato knížka nedávno vyšla i v češtině pod názvem Jedna želva za druhou a já tajně doufala, že ji stihnu přečíst ještě před vydáním české verze. Nakonec jsem to dala tak nějak souběžně, ale nelituju toho, že jsem ji přečetla v angličtině. Konkrétně Greenovy angličtiny jsem se docela bála, protože je mu někdy těžké porozumět i v češtině, ale bylo to v pohodě. A příběh byl dokonalý. Ani ne tak příběh, jako spíš postavy, protože Želvy jsou rozhodně knihou více zaměřenou na pocity než na děj, ale bylo to úžasný. S hlavní hrdinkou Azou jsem celou dobu soucítila, protože trpí LCD (stejně jako autor) a jde skvěle vidět, jak se u ní tato nemoc projevuje. Opravdu, Greenovi se knížka mimořádně povedla, ale všechno o mých pocitech jsem napsala do recenze, která vyjde už velmi brzy, takže si počkejte na ni.
Kniha má 288 stran a četla jsem ji 14 dní (vysvětlení - neskutečně moc věcí do školy, vůbec jsem nestíhal, ale kniha za nic nemůže).
Dál tu mám e-knihu od české autorky, kterou jsem dostala na recenzi. O té jsem se už taky rozpovídala v recenzi, takže tady jen ve zkratce. Mluvím o knize Kletba krve od Martiny Hohenberger, což je fantasy kniha z českého prostředí. Upřímně, měla jsem trochu obavy, protože s českými fantasy autory nemám vlastně žádné zkušenosti, ale bylo to super. Mám sice pocit, že první díl byl stále spíš taková rozjížděcí, ale oceňuji, kolik si s příběhem dala autorka práce a že do něj dala všechno. Opravdu je kniha na velmi dobré úrovni a já si příběh užila. Více se můžete dozvědět v recenzi, ale určitě knihu jen tak neopomíjejte.
Kniha má 418 stran a četla jsem ji 8 dní.
RECENZE
Úplně poslední květnovou knihou byla další povinná četba. Spalovač mrtvol od Ladislava Fukse. Tohle je jedna z knížek, které vás budou děsit. Nebo aspoň mě. Před přečtením jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu, a na začátku, kdy se prvních pár desítek stran v podstatě nic nedělo, jsem si párkrát položila otázku, o čem to má sakra být? Ale pokud je na tom někdo stejně, rozhodně nepřestávejte číst. Právě to, že se nic velkého neděje, je důležité, protože se zároveň děje úplně všechno. Děje se normální život spokojené rodiny a později vidíme, jak jednoduše se dá tento život změnit a zvrátit. Jak jednoduše může být člověk ovlivněn k tomu, aby dělal věci, které mu najednou přijdou úplně přirozené, i když přirozené nejsou ani trochu, a naprosto jednoduše si je odůvodňuje. To je to, co je na knize tak děsivé a já si strašně moc přeji, ať se tohle už nikdy neděje. Ačkoliv se to možná děje právě teď, jen my to zrovna nevidíme a žijeme si v pohádce o tom, jak je ten dnešní svět dokonalý. Strašně moc vám knížku doporučuji a přečtěte si ji i pokud máte maturitu za sebou, stojí to za to.
Kniha má 144 stran a četla jsem ji 5 dní.
Jak vidíte, opravdu se mi to čtení opět vleklo. Já opravdu doufám, že v červnu už to bude o krapet lepší, tak mi držte palce. A uvidíme za měsíc. Mějte se krásně!
Měsíc jsem začala po delší době knížkou do povinné četby. A to R.U.R. od Karla Čapka. S Čapkem jsem dosud neměla vůbec žádné zkušenosti, ale teď chci od něj přečíst všechno. R.U.R. bylo prostě skvělý. Je jedno, že je knížka opravdu kraťoučká a ani mi nevadilo, že je psaná formou hry. V tomhle případě to bylo úplně nepodstatné, protože i na těch snad 100 stranách byl naprosto jedinečný příběh, který s člověkem opravdu pohne. Nebo v to aspoň doufám. Asi všichni minimálně tušíte, o čem kniha je a já vám vzhledem k její krátkosti o ní ani nemůžu nic moc říct. Ale nese v sobě velký poslání a vy si ji určitě přečtěte, protože těch pár stránek vás nezabije a konkrétně tady si myslím, že vám má opravdu co dát. V současnosti si téma robotů může každý člověk převést na cokoliv, co si z něj dělá otroka a jistým způsobem se tady třeba trochu pozná. A v tom tkví celá pointa a celé hlavní poslání knihy.
Kniha má 128 stran a četla jsem ji 3 dny.
Poté jsem se pustila do jedné z nejočekávanějších knih letoška - A Court Of Frost And Starlight od Sarah J. Maas, což je novelka (nebo spíš jedna z novel, jak jsem podle Goodreads zjistila), která je takovým předělem mezi původní trilogií Dvůr trnů a růží a následujícími plnohodnotnými díly. Tomu odpovídá i délka, protože kniha je o dost kratší, než jsme u SJM zvyklí, nicméně mně to v užití knihy nijak nebránilo. Bylo to dokonalý. Četla jsem dost recenzí, kdy čtenáři nebyli z knihy až tak nadšení, protože se tam toho třeba tolik nestalo, ale já teda nadšená jsem. Možná, že nebyla tak akční, ale všechno, co se tam stalo, mě prostě dostalo, užívala jsem si své oblíbené postavy a byla to zkrátka nádhera. Taky jsem se rozhodla nové díly série číst rovnou v angličtině, protože to čekání prostě nedávám a zjistila jsem, že mi ta angličtině nedělá žádný problém. Ale pokud chcete knihu v češtině, myslím, že by snad měla vyjít ještě letos na podzim (ale jistá si nejsem), tak se do ní pak určitě pusťte!
Kniha má 2298 stran a četla jsem ji 8 dní.
RECENZE
Světe div se, je tu další kniha v angličtině. Tentokrát jde o Turtles All The Way Down od Johna Greena. Tato knížka nedávno vyšla i v češtině pod názvem Jedna želva za druhou a já tajně doufala, že ji stihnu přečíst ještě před vydáním české verze. Nakonec jsem to dala tak nějak souběžně, ale nelituju toho, že jsem ji přečetla v angličtině. Konkrétně Greenovy angličtiny jsem se docela bála, protože je mu někdy těžké porozumět i v češtině, ale bylo to v pohodě. A příběh byl dokonalý. Ani ne tak příběh, jako spíš postavy, protože Želvy jsou rozhodně knihou více zaměřenou na pocity než na děj, ale bylo to úžasný. S hlavní hrdinkou Azou jsem celou dobu soucítila, protože trpí LCD (stejně jako autor) a jde skvěle vidět, jak se u ní tato nemoc projevuje. Opravdu, Greenovi se knížka mimořádně povedla, ale všechno o mých pocitech jsem napsala do recenze, která vyjde už velmi brzy, takže si počkejte na ni.
Kniha má 288 stran a četla jsem ji 14 dní (vysvětlení - neskutečně moc věcí do školy, vůbec jsem nestíhal, ale kniha za nic nemůže).
Dál tu mám e-knihu od české autorky, kterou jsem dostala na recenzi. O té jsem se už taky rozpovídala v recenzi, takže tady jen ve zkratce. Mluvím o knize Kletba krve od Martiny Hohenberger, což je fantasy kniha z českého prostředí. Upřímně, měla jsem trochu obavy, protože s českými fantasy autory nemám vlastně žádné zkušenosti, ale bylo to super. Mám sice pocit, že první díl byl stále spíš taková rozjížděcí, ale oceňuji, kolik si s příběhem dala autorka práce a že do něj dala všechno. Opravdu je kniha na velmi dobré úrovni a já si příběh užila. Více se můžete dozvědět v recenzi, ale určitě knihu jen tak neopomíjejte.
Kniha má 418 stran a četla jsem ji 8 dní.
RECENZE
Úplně poslední květnovou knihou byla další povinná četba. Spalovač mrtvol od Ladislava Fukse. Tohle je jedna z knížek, které vás budou děsit. Nebo aspoň mě. Před přečtením jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu, a na začátku, kdy se prvních pár desítek stran v podstatě nic nedělo, jsem si párkrát položila otázku, o čem to má sakra být? Ale pokud je na tom někdo stejně, rozhodně nepřestávejte číst. Právě to, že se nic velkého neděje, je důležité, protože se zároveň děje úplně všechno. Děje se normální život spokojené rodiny a později vidíme, jak jednoduše se dá tento život změnit a zvrátit. Jak jednoduše může být člověk ovlivněn k tomu, aby dělal věci, které mu najednou přijdou úplně přirozené, i když přirozené nejsou ani trochu, a naprosto jednoduše si je odůvodňuje. To je to, co je na knize tak děsivé a já si strašně moc přeji, ať se tohle už nikdy neděje. Ačkoliv se to možná děje právě teď, jen my to zrovna nevidíme a žijeme si v pohádce o tom, jak je ten dnešní svět dokonalý. Strašně moc vám knížku doporučuji a přečtěte si ji i pokud máte maturitu za sebou, stojí to za to.
Kniha má 144 stran a četla jsem ji 5 dní.
Jak vidíte, opravdu se mi to čtení opět vleklo. Já opravdu doufám, že v červnu už to bude o krapet lepší, tak mi držte palce. A uvidíme za měsíc. Mějte se krásně!
Ivett
Klasika nadevše! :D RUR je skvělá četba a ani další díla tě rozhodně nezklamou. S dojmy ze Spalovače mohu jednoznačně souhlasit. Je to jedna z nejlepších knih co jsem kdy četla vůbec, ta atmosféra byla vystihnutá bravurně a lidská psychika a slabost byla také děsivě reálná.
OdpovědětVymazatTo jsem ráda, že to vidíš stejně, já jsem opravdu unešená :) A na Čapkovy knížky se fakt děsně těším :)
VymazatRUR je skvělá kniha, v podstatě většina Čapkových knih, které jsem četla stojí za to. :) Ohledně Spalovače mrtvol, viděla jsem film, který mě od knihy celkem odradil, takže jsem si nakonec k maturitě vybrala Petrolejové lampy... možná se ke Spalovači jednou dostanu, uvidíme. :)
OdpovědětVymazat