WILL GRAYSON, WILL GRAYSON (John Green, David Levithan)

Původní název: Will Grayson, Will Grayson
Český název:  Will Grayson, Will Grayson
Autor: John Green, David Levithan
Série: -
Počet stran: 280
Nakladatelství: Yoli
Překlad: Veronika Volhejnová
Rok vydání: 2010(EN),  2016 (CZ)
Žánr: young adult, romance
Anotace:
Chicago je dost velké město a dva středoškoláky z jeho opačných konců může dohromady svést leda náhoda. A aby se navíc ti dva jmenovali úplně stejně, totiž Will Grayson, musí ta náhoda být hodně veliká. Jenže opravdový spád věci naberou teprve tehdy, když se do všeho vloží ještě někdo třetí – kamarád jednoho z Willů zvaný Drobek, tornádo v lidské podobě. Drobek je střední útočník školního týmu amerického fotbalu, autor, skladatel, producent, režisér a hlavní hvězda nejlepšího muzikálu všech dob, a především věčně zamilovaný gay. A když ten se do něčeho pustí, můžete si být jistí, že při zdi se držet nebude… Oba Willy čeká řada příjemných i méně příjemných překvapení a postupně si budou muset znovu přebrat všechno, co si mysleli o sobě, o lásce i o přátelství. 

Moje recenze:
Will Grayson číslo 1 je kluk, který se celý život řídí svými dvěma pravidly a tak nějak se ve všem drží pozadu, v čemž mu však dost často brání to, že je z nějakého nepochopitelného důvodu nejlepší kamarád Drobka Coopera. Drobek Cooper je naprosto obří a naprosto šílený gay. Will Grayson číslo 2 je gay trpící depresemi, který právě prožil neskutečnou a bolestivou zkušenost, když se jeho život střetne s životem Willa Graysona číslo 1 a do života se mu přimotá Drobek. V životech obou Willů teď nastanou velké změny - poznávají sami sebe, zjišťují, že se jim nelíbí jak doteď žili a s velkou pomocí právě Drobka nějakým způsobem mění své i Drobkův život.

"Vztah je něco, pro co se rozhodneš, ale kamarád prostě jsi."

John Green a David Levithan - dva autoři, kteří určitě mají místo v knihovničce nejednoho knihomola. Oba jsou vesměs populární, a tak když spojí své síly do jedné knihy, spousta lidí očekává naprostou bombu. Já teda radši nečekala nic, neboť mé zkušenosti mi říkají, že když se na něco moc těším, většinou  jsem zklamaná. Ale rovnou vám prozradím, že ve výsledku jsem z knihy úplně unešená.

zdroj

Od Greena jsem přečetla zatím všechny vydané knihy a všechny se mi líbily. Ne všechny stejně, ale líbily se mi. Od Levithana jsem četla jen Den co den a to se mi líbilo taky. Ale měla jsem trochu obavy, jak se mi bude číst kniha napsaná na střídačku dvěma autory. Už jsem sice četla knihy napsané více autory, ovšem tam šlo vždycky o několik provázaných povídek, které byly ale nějakým způsobem oddělené. Nicméně tleskám nad uměním těchto dvou autorů, protože kniha se četla naprosto plynule a kdybyste to nevěděli, téměř byste nepoznali, že je každá kapitola od jiného člověka.

"To, že někdo někoho potřebuje, není nikdy dobrý základ pro vztah. V tom musí být mnohem víc."

Ono by se třeba mohlo zdát, že zas tak složitý napsat kapitoly takhle na přeskáčku není, vzhledem k tomu, že je každá o jiném Willovi. To je možná pravda, ALE! Důležitá postava je tady Drobek, který je součástí příběhů obou Willů a u kterého opravdu jen žasnu nad tím, jak dokonale stejně je vykreslen oba autory. Protože tady prostě není vidět žádný rozdíl. Ať o něm píše Green nebo Levithan, jeho charakter a vystupování je úplně stejné a samozřejmě taky úplně úžasné. Opravdu, Drobka jsem si ze všech postav oblíbila asi nejvíc. Jeho si prostě musíte zamilovat, ono to jinak ani nejde. On je prostě tak strašně roztomilý, šílený a tak nějak přirozený, nevím jak to vysvětlit. Nedělá si hlavu z toho, jaký je, dělá si srandu ze všech a ze všeho a je prostě skvělý.

zdroj

No a postavy Willů mám taky ráda. Sice ne tak jako Drobka, ale přece jen. Hetero Will Grayson je mi možná o kapku sympatičtější. Líbí se mi jeho způsob uvažování a moc mě baví jeho vztah s Drobkem. Baví mě sledovat, jak přemýšlí o jejich přátelství, jak se mění a jak se mění taky jeho vztah k další postavě Jane.
Gay Will Grayson je podle mě asi nejkomplikovanější postava, pravděpodobně i s nejtěžším životem. Ale přesto je něco, co mě na něm malinko rozčilovalo. Naprosto chápu, že trpí depresemi a sebeobviňováním a tak, ale občas mi přišlo, že té v podstatě sebelítosti je už trochu moc. V tu chvíli jsem byla ráda, že mu většinou Drobek otevřel oči. Ale jinak mě jeho postava bavila taky. Na začátku knihy mi ho bylo moc líto, po události, kterou nebudu spoilerovat. A líto mi ho bylo vlastně celou dobu, protože... vám prostě je líto  dospívajícího kluka, který se vyrovnává s depresemi, sexuální orientací, ne zrovna bohatým životem, životem bez otce, svými city a tak nějak se sebou samým. A opět - jeho scény a vyvíjející se vztah s Drobkem mě prostě bavily.


Můžu vám říct, že tato kniha se čte skoro sama. Začnete číst a najednou se divíte, jak to, že už je konec. Jak už jsme především u Johna Greena zvyklí, i tato kniha vám tak nějak předá své poselství. Konkrétně mě předala spoustu věcí především o přátelství, o tom, že není důvod nebýt sama sebou a že si musíme uvědomovat i problémy jiných lidí a to, že jim záleží na nás tak jako nám na nich. 
Sečteno a podtrženo, spojení těchto dvou autorů byl určitě dobrý nápad a vůbec bych se nezlobila za další jejich knihu.

Moje hodnocení: 5/5

Máte rádi knihy Johna Greena? A pokud jste četli Willy Graysony, jak se vám líbilo spojení Green + Levitahn?